Zlatník, zlato

Zlatník, zlato. Hebrejština má pro z-o mnohem více výrazů než řečtina: záháb [na př. 1Kr 10,18; 2Pa 9,17; tažené z-o = tepané z-o, 1Kr 10,16n; 2Pa 9,15n], chárûs [= něco žlutého, básnický výraz pro z-o, Ž 68,14; Př 3,14; 8,10.19; 16,16], kétem [snad jméno nějakého naleziště zlata, o němž mluví také egyptské prameny, Jb 28,16.19; Př 25,11n; Iz 13,2 a j.], paz [Ž 19,11; 21,4], ságúr [Jb 28,15], béser [Jb 22,24n]. Už tato výrazová bohatost ukazuje na význam z-a v biblických dobách.

Naleziště z-a, o nichž se zmiňuje SZ, je nutno hledati v Arábii [Hevilah, Gn 2,11n; Sába, 1Kr 10,2; Ž 72,15, kde Kral. mají ‚z. arabské‘, Karafiát ‚sabejské‘; *Ofir, 1Kr 22,49; 2Pa 8,18] a v *Tarsis. Zdá se, že i Madiánští oplývali z-em [Nu 31,50nn; Sd 8,24nn], stejně jako Jerišští [Joz 7,21], ale o nějakém nalezišti z-a na jejich území neslyšíme. Za vlády Šalomounovy nahrnulo se množství z-a i do Jerusalema [1Kr 14,25n]. V Egyptě bylo několik zlatých dolů. Odtud také máme zprávy o starověkém dobývání z-a, jež vrhají světlo na některé bibl. výroky. Zlatonosný kámen byl nejdříve pálen ohněm, aby se stal křehkým, pak byl rozbit na drobnější kousky a rozemlet žulovými mlýnskými kameny. Prášek byl promýván na nakloněných deskách, aby všecky zeminy byly odplaveny [sr. Jb 28,1, kde Kral. ‚přeháněť = čištění]. Pečlivě vybrané kousky byly s určitými přísadami [olovem, solemi a pod.] uzavřeny na pět dní a nocí v hliněných tyglících a pak několikrát taveny. Egypťané rozeznávali 6 druhů z-a. Touha po z-ě byla v Orientě obecná. Chrámové nápisy v Egyptě mluví o nesmírném bohatství na př. Ramsa III., a Iz 14,4 se zmiňuje o dychtění po z-ě u krále babylonského. Ezechiáš musel odvádět assyrskému králi 300 centnéřů z-a [2Kr 18,14].

O z-ících se zmiňují Sd 17,4; Neh 3,8.31. 32; Iz 40,19; 41,7; 46,6; Jr 10,9.14; 51,17. Jejich zaměstnáním bylo obkládati z-em nábytek chrámový i chrámové zařízení [Ex 25,11.18; 1Kr 6,22.28; 7,48nn; 2Kr 18,16], vyráběti koruny [Ž 21,4], prsteny [Gn 41,42], náušnice [Sd 8,26] a jiné ozdoby, zlaté příbory a koflíky [1Kr 10,21] a zlaté nitě k vetkávání do drahých látek [Ex 39,3; Ž 45,14, *Zlatohlav]. Z-o mělo význam i v modlářství [Ex 20,23; 32,31; 1Kr 12,28; Ž 115,4; Iz 40,19; Sk 17,29; 19,24]. Zlaté tele, *Tele.

Dokud nebylo ražených peněz, platilo se stříbrnými i zlatými plíšky nebo pruty, jež byly odvažovány. Poměr mezi z-em a stříbrem býval v různých bibl. zemích v různých dobách rozmanitý. V perské době i v Palestině se užívá ražených mincí [Ezd 2,69; sr. 3,6; 20,33. *Peníze].

Z-o je často obrazem něčeho drahocenného a ryzího [Pl 4,2; 1K 3,12; 1Pt 1,7.18; Zj 3,18 a j.], co má trvalou nebo trvalejší hodnotu než samo z-o [Jb 28,15.17.19; Ž 19,11; 119,72.127; Př 3,14; 16,16]. Dokonce i Bůh je přirovnáván k nejčistšímu z-u [Jb 22,25].