Heslo
Založen, -í, založiti
Založen, -í, založiti. Ve smyslu položit *základ říše [Ex 9,18], hor [Př 8,25], země a světa [1S 2,8; Ž 24,2; 89,12; 102,26; 104,5; Př 3,19], chrámu [1Kr 5,17; 2Pa 8,16; Ezd 3,6; Iz 44,28; Ag 2,19; Za 8,9], domu [Mt 7,25; L 6,48], ‚hnízda‘ [Nu 24,21] a pod. Za starověku se vkládaly do základů měst mrtvoly prvorozenců jako ochranné oběti. Snad se na tento zvyk vztahuje Joz 6,26, ale někteří vykladači soudí, že obrat ‚z-iti v prvorozeném‘ znamená, že počátek stavby Jericha bude doprovázen smrtí nejstaršího syna, a její dokončení smrtí nejmladšího [sr. 1Kr 16,34]. Obrat ‚od z-ení světa‘ [Mt 13,35, sr. L 11,50; Žd 4,3; 9,26] je především časovým určením [= od samého začátku světa], ale také vyjádřením věčnosti spasitelné rady Boží [*Ustanovení; Mt 25,34; Zj 13,8; 17,8]. Bůh miloval a předzvěděl Syna před ustanovením světa [J 17,24; 1Pt 1,20], a tak lze mluvit také o vyvolení věřících v Kristu před ustanovením světa [Ef 1,4]. *Předuložiti. *Vyvolit.
V přeneseném smyslu mluví Pavel o položení základu církve [1K 3,10], o víře, jež má svůj původ, zakládá se nikoli na lidské moudrosti, ale na moci Boží [1K 2,5], o lásce, jež tvoří základ sborové pospolitosti [Ef 3,18].