Zpěvák

Zpěvák. Zpěváci měli důležitou úlohu v bohoslužebném životě starých Izraelců.

O Šalomounovi čteme v 1Kr 10,12, že z dříví *almugim, dováženého z Ofíru, dal mezi jiným zhotoviti harfy a loutny z-ům, a 1Pa, 2Pa, Ezd a Neh naznačují, že z-áci tvořili spolu s vrátnými pevně organisované řády, jež byly odvozovány už od dob Davidových [Neh 12,46] a Azafových. Původně snad patřil úkol z-ů levitům [1Pa 15,16–24], ale za Ezdráše a Nehemiáše tvořili zvláštní oddíl chrámových služebníků vedle levitů, vrátných a Netinejských [Ezd 7,24; 10,23n; Neh 7,1; 10,28]. Zdá se, že z-áci a hudebníci v době Nehemiášově patřili k rodu [cechu] Azafovu [Neh 12,35.46]. Dále slyšíme o zpěvácích Hémanovi, Etanovi [1Pa 15,16-22], Jedutunovi [1Pa 16,41] a o Chóreovcích. Mnozí badatelé se domnívají, že Azaf [Ž 73-83], Chóreovci [Ž 84-85; 87-88], Etan [Ž 89] měli původně své vlastní sbírky žalmů, které byly později vtěleny do izraelského zpěvníku. Z-áci neměli nic jiného na práci než chváliti Hospodina. „Ve dne i v noci k své povinnosti státi musili“ [1Pa 9,33; 23,30]. Podle 1Pa 25 byli z-áci rozděleni právě tak jako kněží na 24 tříd. Podle 2Pa 8,14 toto rozdělení se připisuje už Šalomounovi a v posledku Davidovi. Z-áci měli význam i ve válce [2Pa 20,21] a ovšem při korunovačních slavnostech [2Pa 23,13], ale hlavní jejich úkol se soustřeďoval na chrám [2Pa 35,15], Ezechiel ve vidění nového chrámu pamatoval i na komůrky z-ů [Ez 40,44].

Jsou dosud spory a dohady o původu z-ů. Podle W. F. Albrighta byli původu kananejského. Podle Biče [Palestina II, 124nn] pak i jména z-ů původně označovala jejich různé funkce [sr. také Bič I., 284].

2Pa 35,25; Ezd 2,65; Neh 7,67; Kaz 2,8 mluví také o zpěvakyních [zpěvačkách]. Nevíme přesně, jaký úkol zastávaly – 2Pa 35,25 mluví o naříkání -, ale ‚zpěv vysoký‘ [*Zpěv] znamenal zpěv dívčí. Měly tedy asi zpěvačky své místo i v izraelském kultu [sr. Bič II., 158].