Heslo
Azaf
Azaf [= shromažďovatel].
1. Syn Berechiáše, levita, mistrný zpěvák [1Pa 6,39.43] zpěváckého sboru Davidova. Podle 1Pa 15,16-19 patřil k těm, kteří zpěv doprovázeli na loutny, harfy a cymbály při přenášení truhly Boží z domu Obededomova do Jerusalema. Při organisaci bohoslužby byly mu přiděleny cymbály [1Pa 16,4-5.7], později on a jeho rodina byla jednou ze tří rodin, jež byly trvale pověřeny hudební stránkou bohoslužeb [1Pa 25,1-9]. Azafovi byly připsány žalmy 50,73 až 83. „Syny Azafovými“ se pravděpodobně nazývali chrámoví zpěváci vůbec [2Pa 29,13; 35,15]. 128 potomků Azafových se podle Ezd 2,41 a Neh 7,44 vrátilo z Babylona a opět obstarávali hudbu při bohoslužbách [Ezd 3,10].
2. A., správce palestinských lesů krále Artaxerxa I. [Neh 2,8]. Podle jména dalo by se souditi, že byl Žid, zastávaje jako Nehemiáš vysoký úřad při dvoře perském.
3. A., praotec Mataniáše, předního zpěváka chrámového sboru po návratu z Babylona [1Pa 9,15; Neh 11,17]. Někteří mají za to, že je totožný s některým Azafem z 1.
4. Otec Ezechiášova písaře Joacha [2Kr 18,18. 37; Iz 36,3.22].