Heslo
Zvučeti
Zvučeti = vydávati zvuk, zníti, ve SZ-ě o cimbálech [1Pa 15,16; 16,42] a jiných hudebních nástrojích [2Pa 23,13], ale také o ječení, hlučení, moře [Ž 96,11; 98,7; Iz 5,30; 17,13; Jr 5,22; 6,23; 31,35; 50,42; 51,55, sr. L 21,25], o radostném dunění země a hor [Iz 44,23], rozvalin Jerusalema [Iz 52,9], o zpupném bouření Babylona [Jr 51,55], o děsivém hřmění hromu [Jb 37,3n] a pod. Ve SZ-ně je tak překládáno devět různých hebr. výrazů. ‚Zvučící měď‘ v 1K 13,1 je označením gongu, zavěšeného v chrámech nebo na posvátných stromech a vydávajícího protáhlý, dunivě znějící zvuk, jenž vyvolával vytržení mysli anebo na ně připravoval [*Zvonec]. Pavel tu snad přirovnává mluvení jazyky, jemuž chybí láska, k řinčení měděného nástroje, jež nemá hlubšího smyslu a významu v budování církve. Vyvolává sice obluzení posluchačů, ale nevede k duchovnímu a mravnímu rozhodnutí.