Pečeť

[často ve smyslu pečetítko]. Připojování p-i patřilo k nejstarším způsobům ověřování důležitých listin. V Babylóně byla pečetítka už ve čtvrtém tisíciletí př. Kr. Na východě žádná listina nebyla pokládána za pravou, nenesla-li p. Užívalo se jí místo podpisu. Negativ p-i býval vyryt do malého hliněného a vypáleného válečku, který byl nošen zavěšený na šňůře kolem krku nebo ruky [Pís 8,6]. Jindy byl vryt [Ex 28,11.21.36; 39,6] do prstenního kamene a nošen na pravé ruce [Gn 38,18.25; Jr 22,24]. V Palestině byla nalezena také pečetítka v podobě skarabea, posvátného egyptského brouka, a malých kuželů. Znaky na pečetítkách bývaly různé od obrazců až po jména majitelů. P. mívali obyčejně muži, z žen snad jen vdovy, jež převzaly mužův majetek. Z palestinských nálezů bylo zatím – podle Biče I., 198 – jen o šesti prokázáno, že náležely ženám [vyobrazení tamtéž tab. 18]. Jako odznak hodnosti nebo moci je připomínán pečetní prsten v Gn 41,42; 1Kr 21,8; Est 3,10; Dn 6,17. Chtěl-li farao nebo král ustanovit svého zástupce, předal mu svůj pečetní prsten. Proto býval král označován za p-ní prsten na ruce Boží, t. j. jeho zástupcem [Jr 22,24; Ag 2,24]. P. bývala přitiskována nejen na listiny [1Kr 21,8; Jr 32,11] a knihy [Iz 29,11; Zj 5,1], nýbrž i na váčky s cennostmi [Jb 14,17] na vězení [Dn 6,17; Zj 20,3], studny [Pís 4,12], nádoby, hroby [Mt 27,66] a někdy i brány. V tom případě byla voskem připevněna stuha na otvírací části a na obou stranách přitisknuta p., takže každé otevření znamenalo porušení p-i. P. byla znamením neporušenosti obsahu [tak na př. na nádobách, v nichž se dodávalo víno dvoru nebo chrámu].

Výrazů p., zapečetiti bývá užíváno často obrazně. „Položiž mne jako pečeť na srdce své, jako pečetní prsten na ruku svou“ [Pís 8,6] = nechť se ti nikdy neztratím z mysli; nechť žiji stále v tvé blízkosti jako tvá ozdoba. P. je výrazem zabezpečení: tak Job naříká, že Bůh zapečetil jeho přestoupení jako v peněžním váčku a stále do něho přikládá nové doklady jeho hříšnosti [Jb 14,17 sr. Dt 32,34]. Bůh zapečeťuje hvězdy, takže nemohou vyjíti [Jb 9,7]. Čistá žena je přirovnávána k zapečetěné studnici [Pís 4,12]. O tyrském králi se praví u Ez 28,12, že „zapečeťuje summy“. Podle Výkladů Kral. to znamená, že má ve své moci uzavírání kupních smluv. Podle jiných se má překládat: „Připojuješ p. ke své dokonalosti“, domníváš se, že jsi výlupek vší moudrosti a krásy, že v sobě uzavíráš všecku dokonalost.

Zapečetiti knihu, proroctví, vidění znamená, že kniha je ukončena a nic už k ní nebude přidáno [Dn 9,24; 12,4.9 sr. Zj 22,18] až do určitého času, kdy se vyplní. Zapečetěná kniha nemůže být čtena [Iz 29,11]; „zapečetili zákon mezi učedníky“ [Iz 8,16] znamená, že prorokova zvěst se nesmí dostat na veřejnost a že má být sdělována jen učedlníkům. Ve Zj 5,1-5 pláče vidoucí nad tím, že „kniha je zapečetěna sedmi pečetmi“, t. j. že proroctví jsou sice sepsána, ale doposud se nesplnila. Teprve lev z Judy, v němž je uskutečněno eschatologické očekávání, tyto pečeti zlomil a knihu otevřel [Zj 6,1-12; 8,1]. Podle Zj 22,10 nemá vidoucí zapečeťovat proroctví, protože jejich splnění se bezprostředně uskuteční.

Zapečetiti dokument znamená potvrditi, že to, co je v něm obsaženo, je potvrzeno a osvědčeno [1Kr 21,8; Jr 32,10.11.14.44; sr. Neh 9,38; 10,1; Est 8,8.10]. Tak Korintští jsou p-í, t. j. osvědčováním Pavlova apoštolství [1K 9,2]. Věřící v Krista „spečeťují“, t. j. osvědčují, potvrzují věrnost, spolehlivost a pravdivost Božích slibů [J 3,33n], jež byly uskutečněny v Kristu [2K 1,22].

V 2K 1,22; Ef 1,22; 4,30 Kraličtí slovem *znamenati překládají řecké „zapečetiti“ (sr. i Zj 7,3-4). Jde zde o dílo Ducha sv., který nás zřetelně označil za majetek Boží. Podobně i „potvrdil“ J 6,27 vlastně znamená „zpečetil“: Otec Ježíše mocně označil za svého Syna. Je možné, ano pravděpodobné, že obraz „pečeti“ v těchto místech měl velmi konkrétní smysl: myslilo se při něm na křest, který je oddělením od dosavadního života, odevzdáním Bohu a zároveň chvílí, kdy je dáván Duch sv. xx P-í bývá označeno majetnictví toho, komu p. patří. Tak „p-í Boha živého“ je označeno 144.000 těch, kteří měli dojít spásy [Zj 7,2-4]. Právě proto, že obdrželi tuto pečeť živého Boha, byli určeni k životu [sr. Zj 9,4]. *Potvrditi. *Znamenati. *Znamení. *Obřízka.