Zachariáš

Zachariáš [= Hospodin pamatoval].

1. Čtrnáctý král severní říše izraelské, jímž vyhynula pátá dynastie izraelská, odvozující svůj původ od Jehua. Byl synem Jeroboama II. a kraloval pouze šest měsíců [744–743 př. Kr]. Byl zabit při povstání Sallumem, synem Jábesovým [2Kr 14,29; 15,10; sr. 10,30].

2. Benjaminovec z rodiny Jehielovy z Gabaonu [1Pa 9,35.37], nazývaný v 1Pa 8,31 Zecher, což jest zkráceninou celého jména.

3. Levita z čeledi Kahatovy, nejstarší syn Meselemiášův, vrátný v době Davidově u stánku úmluvy [1Pa 9,21n; 26,2]. Podle 1Pa 26,14 byl opatrným rádcem.

4. Levita z druhého pořadí při chrámové službě, ustanovený od Davida ke hraní na loutnu při zpěvu vysokém [1Pa 15,18.20; 16,5]. Doprovázel truhlu úmluvy při slavnost ním průvodu do Jerusalema.

5. Levita z čeledi Kahatovy, z domu Uzielova. Byl synem Iziášovým [1Pa 24,25]. Žil za vlády Davidovy.

6. Kněz, který spolu s jinými doprovázel troubením přenášení truhly úmluvy z domu Obededomova do Jerusalema [1Pa 15,24].

7. Levita z čeledi Merariovy, čtvrtý syn Chosův [1Pa 26,10n], vrátný svatyně za doby Davidovy.

8. Otec Iddoa, který byl správcem nad polovicí pokolení Manassesova [1Pa 27,21], žijící v době Davidově.

9. Levita, otec Jachaziele z doby Jozafatovy. Pocházel z potomků Asafových [2Pa 20,14].

10. Jeden z knížat judských, které Jozafat určil k vyučování lidu v zákoně Hospodinově [2Pa 17,7].

11. Čtvrtý syn krále Jozafata [2Pa 21,2].

12. Syn velekněze Joiady; žil v době království Joasova v Judstvu. Duch Boží jej ponukl, aby vytkl lidu jeho odpadlictví od Hospodina, jež nastalo po smrti veleknězově. Na rozkaz králův byl však ukamenován v nádvoří chrámovém [2Pa 24,20nn]. Všeobecně se má za to, že se na tohoto Z-e vztahuje výrok Ježíšův u L 11,51. Je nazýván u Mt 23,24 synem Barachiášovým. Je to snad poznámka okrajová, která později vnikla do textu.

13. Nějaký současník krále judského Uziáše [2Pa 26,5]. Praví se o něm, že ‚rozuměl vidění Božímu‘ a radil králi.

14. Kníže z pokolení Rubenova v době assyrského zajetí [1Pa 5,7].

15. Syn Jeberechiášův [Iz 8,2]. Izaiáš si jej vzal za svědka, když napsal záhadný nápis o loupeživém nájezdu Assyřanů, jenž se uskutečnil v době jednoho roku.

16. Otec Abie, matky krále Ezechiáše [2Kr 18,1n].

17. Levita z potomků Azafových. Za panování Ezechiášova měl podíl na vyčištění chrámu od modlářství [2Pa 29,13].

18. Levita z čeledi Kahatovy [2Pa 34,12]. Dohlížel na práci při opravách chrámu za krále Joziáše.

19. Kníže v době panování Joziášova, který je připomínán mezi těmi, kdo věnovali k obětem velikonočním mnoho ze svých stád [2Pa 35,8]. Byl patrně sám knězem.

20. Judovec z rodiny Fáresovy [Neh 11,4], který bydlel v Jerusalemě po návratu ze zajetí.

21. Jiný Judovec z rodiny Silonovy [Neh 11,5].

22. Kněz, pocházející z domu Paschurova a z čeledi Alkiášovy [Neh 11,12].

23. Potomek Fárosův [Ezd 8,3]. Vrátil se z Babylona spolu s Ezdrášem.

24. Syn Bebaiův [Ezd 8,11]. Vrátil se ze zajetí s Ezdrášem.

25. Jeden z předáků lidu, jež vyslal Ezdráš ke knížeti Iddovi v Chasifia, aby zajistil dostatečný počet levitů a Netinejských pro navrátilce z Babylona [Ezd 8,16].

26. Jeden z těch, kteří stáli po boku Ezdrášově, když předčítal Zákon Boží [Neh 8,4]. Snad to byli kněží.

27. Syn Elamův, který zapudil svou pohanskou manželku na popud Ezdrášův [Ezd 10,26].

28. Levita, syn Jonatanův a potomek Azafův. Vedl oddíl hudebníků při posvěcení opravených zdí jerusalemských [Neh 12,35n].

29. Kněz -trubač při posvěcení zdí jerusalemských [Neh 12,41].

30. Kněz z čeledi Iddovy za velekněze Joiakima [Neh 12,16].

31. Otec Jana Křtitele. Byl knězem z třídy Abiášovy [L 1,5], prostřednictvím své manželky Alžběty příbuzným Marie, matky Ježíšovy [L 1,36]. Bydlil někde v hornaté krajině judské [L 1,39n]. Když třída Abiášova byla v Jerusalemě k vykonávání svých kněžských povinností, padl los na Zachariáše, aby položil zápal. Při tom se mu dostalo zjevení, že bude míti syna, který připraví cestu Mesiášovi [L 1,13-17.68-75]. Na žádost o znamení, jež by potvrdilo tuto zvěst, Z. na čas oněměl [v. 18-22.62-64].