Heslo
Koráb
Koráb. Hebr. slovo, jež Kral. překládají jednak k. [Gn 6,14nn], jednak ošitka [Ex 2,3.5], znamená vlastně truhlu, bednu, schránu. Téhož hebr. slova [tébá] se užívalo k označení chrámového přístěnku, v němž byly uloženy rukopisy posvátných knih. Přijmeme-li mínění některých badatelů, že bibl. loket = 0,48 m, pak měl k. Noemův přibližně tyto rozměry: 145x24x14 m. K. byl zhotoven z dříví *gofer a vy tmelen uvnitř i vně klím. Měl nad sebou tři oddělení, z nichž nejhořejší bylo opatřeno okny. Střecha chránila před deštěm a sluncem [Gn 6,14-8,19]. Byla to poslušnost víry, jež přiměla Noema ke stavbě k., takže se stal obrazem věřících, kteří byli vytrženi „z velikého soužení“ [Mt 24,21n.38; Zj 7,14]. Tak se stal Noe kazatelem spravedlnosti z víry [2Pt 2,5], a osm zachráněných je obrazem těch, kteří se křtem [„u vodě“ 1Pt 3,20-21] dali zachránit v církvi [sr. Žd 11,7]. K. bývá tedy vykládán jako obraz církve anebo Krista [sr. výraz „v Kristu“ Ef 1,1.10 a j.].