Kolossenským

Kolossenským. Epištola apoštola Pavla, napsaná v době jeho uvěznění [Ko 4,3, Ko 4,10, Ko 4,18] snad v Římě, ač někteří badatelé mají za to, že šlo o Cesareu [Sk 23,35; Sk 24,27] nebo o Efez. Byla-li napsána v Římě, šlo by asi o rok 62 po Kr., ač přesné datum nelze určit. Podnětem k dopisu byly patrně zprávy Epafrovy [Ko 1,7n], který upozornil na nebezpečí, jež hrozilo věřícím v K. Falešní učitelé pravděpodobně tvrdili, že prostá víra v Krista a jednoduchá bohoslužba v jeho jménu je pouze pro začátečníky, ale ti, kteří chtějí proniknout hlouběji, musí prý k plnému spasení uctívat anděly, zachovávat zvláštní obřady, spojené s askesí [Ko 2,16, Ko 2,18, Ko 2,20n], a tak opustiti sprostnost, kteráž jest v Kristu [2K 11,3], a svrcho vanost a ústřední postavení Kristovo [Ko 1,18]. Tento blud měl některé židovské prvky [na př. zachovávání sobot 2,16 nebo důraz na obřízku 2,11], ale nebylo to čisté židovství, nýbrž spíše skreslení křesťanské víry vlivem pohanských theosofických kultů a gnostických spekulací.

Obsah epištoly

Základní myšlenkou celého dopisu je jistota, že Kristus stačí na všecky lidské potřeby. Je dokonalým zjevitelem Božím, protože je obrazem neviditelného Boha [1,15] a jsou v něm skryty všecky poklady moudrosti a známosti [2,3]. Je dostatečným vykupitelem [1,14.20], je dostačující hlavou církve [1,18]. Jemu je církev zavázána naprostou poslušností. Je dostačitelným Pánem pro všecky národy a skupiny lidské [3,11]. Musí být tedy centrem rozumového, etnického a sociálního života lidstva. Jen máli on ve všem prvotnost [1,18], může být život člověka dokonalý [2,9n] a plný. Doručitelem epištoly byl Tychikus [4,7n], který byl pověřen také odevzdáním jiného listu do Efezu [Ef 6,21], jenž snad byl napsán současně. S Tychikem šel také Onezimus [Ko 4,9], jenž nesl dopis Filemonovi.