Heslo
Krása
Krása [stč. = lesk, světlost, záře]. Tak překládají Kral. několik hebr. výrazů, jež mohou označovati ozdobu a okrasu [Př 20,29; Iz 35,2] nebo lesk, nádheru, vznešenost [Iz 53,2], chloubu [1S 1,19], krásu ženy [Ž 45,12; Iz 3,24; Ez 16,14; Př 31,30; Est 1,11], půvab, spanilost [Ez 23,6.12.23]. Bůh přiodívá krásou krále [Ž 21,6], ale i sebe [Ž 104,1; 145,5]. Izrael měl vyvinutý smysl i pro k. v estetickém slova smyslu, i když jeho pojem k. byl jiný než náš, ale k-u spojoval s Bohem více než ostatní národové [1S 16,18], takže krásný může znamenat také milý Bohu. Ez 28,7 mluví dokonce o k., získané moudrostí. Tytéž výrazy, které na uvedených místech překládají Kral. slovem k., překládají jinde ozdoba [Ez 27,10; Ž 145,12], velebnost [Ž 29,4], čest [Ž 8,6], jasnost [1Pa 16,27], sláva [Ž 149,9; Mi 2,9], slavní, t. j. šlechtici [Iz 5,14] a p.