Heslo
Koflík
Koflík. Tak překládají Kraličtí několik hebr. a řeckých výrazů, jež označují kelímkovité a pohárkovité misky, některé s nožkou, takže se blížily podobě kalicha. Jen z vykopávek se můžeme dohadovat, jak asi vypadaly rozmanité ty kalichy [Gn 44,2; Jr 35,5], číše [Jr 35,5; 16,7; Ž 116,13; Iz 51,17], obětní misky [Ex 37,16; Nu 4,7; Jr 52,19] a poháry [Ezd 1,10; 1Pa 28,17]. Některých k. se užívalo i k věštění podle postavení zlaté mince, vhozené do něho, anebo podle tvarů, do nichž se zformoval olej, smíšený s vodou [sr. koflík Jozefův Gn 44,2.12.17]. K. a kalich měly ovšem i smysl obrazný. Byl obrazem blahoslaveného života [Ž 16,5; 23,5], ale také jeho hořkosti [Ž 11,6] a utrpení [Mt 20,22n; J 18,11]. Ž 116,13 mluví o kalichu spasení, Iz 51,17 o kalichu prchlivosti [sr. Zj 16,19], Zj 15,7; 16,1 o koflíku hněvu Božího [sr. 14,10], Zj 21,9 o koflíku sedmi ran [sr. Zj 18,6]. *Kalich.