Heslo
Kalich
Kalich
1. Nádoba k pití [číše: 2S 12,3]; původně ze dřeva, později z kovu nebo hlíny [koflík Jr 51,7]. Na vodu i na víno [Mk 9,41; číše; Ž 75,9 atd.].
2. Obrazně o obsahu kalicha, ať příjemném či hořkém. Něco, čeho se člověku dostalo údělem [Ž 23,5; Iz 51,17; Jr 25,17; 49,12; Pl 4,21; Ez 23,31; Mt 26,39; Zj 14,10; 16,19].
3. K. dobrořečení [požehnání] byl třetí k., jejž při slavnosti beránka nalil hospodář po večeři, když chtěl poděkovat Hospodinu [*Večeře Páně. 1K 10,16]. Také po návratu z *pohřbu se užívalo k. při malé hostině pro příbuzné a hosty. Hostina se nazývala „chlebem lkajících a kalichem potěchy“ [Miklík]. *Koflík.