Heslo
Kázeň
Kázeň. Prostředek Boží i lidské výchovné péče, jenž nezáleží nikdy jen v poučování, nýbrž ve skutečném praktickém vedení a cvičení [Př 12,1], domlouvání, kárání a trestání [Př 3,11; 13,18; 15,10]. Proto bývá k. spojována s metlou [Př 22,15; Dt 11,1n; Ž 50,16n] a s utrpením [Jr 5,3]. Cílem k. je „umění“, t. j. vědění, pochopení [Př 8,10], moudrost, naučení [Jr 17,23; 32,33; 35,13], bázeň před Bohem [Sof 3,2.7], pokání a pokoj s Bohem [Iz 53,5]. Proto vyzývá Písmo k ochotnému přijímání k. Boží [Př 3,11; 19,20; Žd 12,5-11]. Iz 53,5 mluví o zástupném nesení k. se strany služebníka Božího, který dobrovolně bere na sebe trestání Boží, aby věřícím přinesl pokoj s Bohem.