Naučení

Naučení. Tak překládají Kral. ve SZ sedm různých hebr. výrazů, nejčastěji músár, jež znamená kárání, výstrahu, mravní vzdělání, získané kázní [Jr 7,28; 17,23; 32,33; 35,13]; tórá, poučení, návod, zjevení, zákon [Př 1,8; 6,23; 7,2; 13,14; 31,26]; dále lekach, t. j. to, co naslouchající přijímá, co ho chytí [sr. Př 7,21], přednášená nauka a na základě toho získaný názor, tradice [Dt 32,2; Př 4,2; 16,21]; tókachat, napomínání, přesvědčování, kárání [Př 13,18; 15,5]. Jednou túšijjá, pomoc, záchrana, umět si pomoci, rozvážnost, chytrost [Př 3,21]. Jednou sav, rozkaz [sr. Oz 5,11]; Iz 28,10.13 naznačuje blábolení opilce, který se posmívá ustavičnému ponaučování prorokovu. Konečně jednou tak překládají hebr. da‘at, poznání, vědění, známost, moudrost [Nu 24,16 sr. v. 3 n]. V NZ tak překládají tři řecké výrazy: didaskalia, vyučování, nauka, učení [Ř 15,4], katéchúmenos, ten, jenž přijímá výuku [Ga 6,6], a paradosis, to, co bylo předáno, tradice [2Te 3,6].

Přes ojedinělé da‘at [Nu 24,16] nejde nikde ve SZ o něco přijatého jen theoreticky, nýbrž o praktickou, zdravou moudrost [Př 3,21], uváděnou ve skutek, o poučky a návody pro život náboženský a mravní, jež přecházejí a přešly do života. Je příznačné, že ani v jednom případě není užito kořene lmd, *učiti, učiti se, *učení, zato tím více kořenů, jež znamenají nápravnou výchovu, dosaženou kázní a cvičením [Kral. hebr. músár překládají také cvičení Př 1,2.8 sr. 13,24; 22,15; 23,13n]. Proto také kázeň, cvičení a n. ve smyslu napomínání bývají spojovány [Př 13,18; 15,5 sr. 12,1; 15,32]. Při tom SZ nezapomíná na to, že nejen ten, kdo je vychováván, má užitek, ale i ten, kdo dává naučení [Př 16,21; Kral. „přidává“, t. j. zvyšuje, rozmnožuje]. Za všemi těmito výrazy stojí v pozadí Boží tórá [Zákon], i když se mluví o n. lidském.

Didaskalia v NZ je většinou překládáno *učení, a to v množ. čísle, jde-li o učení lidská nebo ďábelská [Mt 15,9; Ko 2,22; 1Tm 4,1], v čísle jednotném, jde-li o učení křesťanské [1Tm 4,13; 2Tm 3,16 a j.], nebo *vyučování [Ř 12,7]. Ř 15,4 praví, že vše, co bylo ve SZ napsáno, je k našemu poučení. – „N. vydané“ 2Te 3,6 je paradosis, což znamená původně tradici, to, co bylo přijato [Kral. jinde překládají ustanovení Mk 7,3.5, míní se tím nepsaná ustanovení, sr. Ga 1,14]; u Pavla křesťanský návod, ustanovení, učení [sr. 1K 11,2; 2Te 2,15, sr. 1K 11,23; 15,1-11], která nutno zachovávat, má-li člověk zůstati ve stavu spásy [1K 15,2], neboť tato n. byla přijata od Pána [1K 11,23; 15,3]. Žádná jiná ustanovení nemají ceny [Ko 2,8]. – „N. přijímati“ a „n. bráti“ Ga 6,6 je katéchein, katéchúmenos, což označuje poučování o obsahu křesťanské víry [sr. 1K 14,19]. Katéchúmenos je tedy učedník, žák, jemuž se dostává *vyučování [sr. Sk 18,25]. Brzy se stal tento výraz term. techn. pro poučování těch, kteří se připravovali ke křtu.