Užitek

Užitek, prospěch [Jb 10,3; 35,3; Kaz 1,3; 5,11; 1K 12,7 a j.], odměna [Ž 19,12], zisk [Ž 30,10; Př 3,14; Kaz 4,9; Sk 16,16; Ju 1,16], plody [Gn 43,11; Dt 14,22; 2Kr 8,6; Mt 13,8. 22; 21,34.43; Mk 4,7n; L 8,8; J 12,24; Jk 5,7], úroda [Ab 3,17; L 8,14], ovoce [L 8,15; F 4,17], úrok [L 19,23], úspěch [Ř 1,13], výhoda [Ř 3,1], výtěžek [Ř 15,28], podíl [2Tm 2,6] a pod.

Iz 17,11 lze překládati s Orellim: „V den, ve kterém vštěpuješ, ohradíš plotem, a téhož jitra přivádíš setbu v květ; prchla žeň v den utrpení a palčivé bolesti“. Myslí se tu na t. zv. zahrady Adonisovy [*Štěp], jež zkvetou a odkvetou, sotva jsou osety, a to bez jakéhokoli prospěchu [sr. Lv 26,16; Dt 28,38]. U Iz 23,3 se myslí na Nil, když se v kral. překladu mluví o u-u potoka. Karafiát překládá ‚žeň řeky‘, t. j. žeň, vyvolaná úrodnými zátopami Nilu. Podle Iz 27,9 dobrovolné zřeknutí se a zničení pohanských svatyní bude nejdůležitějším a nejpatrnějším ovocem [Kral. ‚veliký užitek‘] očištění od nepravosti a odstranění hříchu Jákobova. Trpící *Služebník Hospodinův uzří vyrůstat ovoce svého utrpení [‚práci své duše‘]; to, co uvidí, jej zcela upokojí [Iz 53,11].

NZ mluví často o činech člověka jako o jeho *ovoci, u-u [řecky karpos = ovoce, plod]. Království Boží bude odňato těm, kdo se nevykazují činy, odpovídajícími tomuto království [Mt 21,43]. Posvěcení života je ovocem, jehož se na sobě dočká ten, kdo byl vysvobozen z hříchu a podmaněn v službu Bohu [Ř 6,22]. Apoštolova práce je přirovnávána k práci rolníka, který chce vidět plody své námahy [Ř 1,13; 2Tm 2,6]. Ap. Pavel touží po tom, aby víra a láska Filipenských nesla zřetelné ovoce [Kral. ‚užitek‘, sr. 1,11], které by se hromadilo na jejich účet, t. j. k jejich prospěchu při posledním soudu [F 4,17]. J 12,24 přirovnává smrt Ježíšovu k semeni, zasetému do země, aby tak mohlo přinésti mnohé ovoce.

V 1K 14,14 ukazuje Pavel, že při modlitbě ‚jazykem‘ [*Jazyk], t. j. u vytržení ducha, je rozum [Kral. ‚mysl‘] nečinný, neplodný [Kral. ‚bez užitku‘]; v Pavlových očích je to něco méněcenného proti modlitbě při plném vědomí a rozumové činnosti. Podle 1Tm 4,8 tělesná cvičení, t. j. asketické praktiky, doporučované bludaři, mají jen nepatrný význam, snad v tom, že pěstují sebekázeň; pro zbožnost nemají však žádného užitku, už proto, že souvisí s bludnou mythologií.