Heslo
Kádes
Kádes [= zasvěcený, posvátný; také jméno syrské bohyně Kádéš].
1. Podle Sellina jde o velkou oasu, 75 km jižně od Bersabé, se třemi prameny 'Ain Kades, 'Ain el Kderat a 'Ain Kuséme. 'Ain el Kderat bývá některými odborníky ztotožňována s Meriba [Nu 27,14; Ez 47,19 „vody sváru“; Ex 17,7; Dt 33,8], ostatní dvě s Massa a Mara. Podle biblických údajů leželo K. na poušti *Tsin [Nu 20,1; 27,14] v hornaté krajině, 11 dní cesty od Sinaje přes horu Seir [Dt 1,2] při pomezí Edomitů [Nu 20,16] mezi vrchem Akrabim a potokem Egyptským [Joz 15,3; Ez 47,19]. Jména K. se užívalo k označení pramene [Ez 48,28], města [Nu 20,16] nebo pouště [Ž 29,8]. K rozlišení od jiných K. se mluví v SZ o Kádesbarne [Nu 34,4; Joz 15,3]. Kdysi se jmenovalo En Misfat [= pramen soudu Gn 14,7]. Zde Chedorlaomer se spojenci potřel Amalechitské a Amorejské [Gn 14]. Abraham se zdržoval blízko K. a tam se také ukázal ženě Agar anděl [Gn 16,14; 20,1]. Tu umřela a byla pochována sestra Mojžíšova Maria [Nu 20,1]. Odtud vysláni špehéři, aby shlédli zaslíbenou zemi; po jejich návratu následovala dlouhá bludná cesta po poušti [Dt 1,3; 2,14]. Odtud posláni poslové ke králi edomskému [Nu 20,14; Sd 11,16n]. Tu reptali Izraelci pro nedostatek vody a Mojžíš vyvedl vody ze skály [Nu 20,1–12]. Proto nazýváno též „vody sváru“ [Nu 27,14; Ez 47,19; 48,28].
2. Město na území pokolení Izacharova, přidělené levitům z rodiny Gersonovy [1Pa 6,72], nazývané v Joz 21,28 Kesion. Snad dnešní Abu Kedeis, 4 km j. od Magedda. *Kedes.