Heslo
Pramen
Pramen. Tak překládají Kral. nejméně šest různých hebr. výrazů, ježto význam stč. „pramen“ byl mnohonásobný: p. vlasů [Sd 16,13]; naleziště [na př. stříbra Jb 28,1]; p. vody [Ž 46,5]; zřídlo, zdroj, východiště [2Kr 2,21; Ž 107,33.35; Iz 41,18; 58,11]; hebr. mákôr a mabbû´a označují to,co dnes myslíme p-em [Př 5,18; 10,11; 13,14; 14,27; 18,4; Jr 2,13; 9,1; 17,13; Iz 35,7; 49,10]. Jinde tatáž hebr. slova, jež tlumočí výrazem p. [´ajin a j.], překládají také studnice, potok, tok a p. Nevysychající p-y byly ve starověku pokládány za posvátné. Ukazuje na to na př. jméno „dračí p.“ [Kral. „studnice draková“ Neh 2,13], jenž vyvěral někde na křižovatce údolí Gedronského a Hinnomského pod Jerusalemem. Snad byl tento p. spojen s hadím kultem. V přeneseném smyslu se mluví o p-i života [Př 10,11; 13,14; 14,27], moudrosti [Př 18,4], p-i vod živých [Jr 2,13; 17,13]. Jk 3,11 na p-i jenž z téhož zřídla nemůže chrliti sladkou hořkou vodu, ukazuje na vnitřní rozdvojenost člověka, jenž týmž jazykem dobrořečí Bohu a zlořečí lidem. *Studna.