Kupčiti, kupec, kupectví

Kupčiti, kupec, kupectví, Na rozdíl od sousedních národů Izraelci se z počátku nezajímali příliš o kupectví jako o samostatné povolání. Zdá se dokonce, že Izraelci pohrdali kupci, jak naznačuje vypravování o Kainovi, jenž se stal „tulákem a běhounem“ [Gn 4,14] a zakladatelem města, t. j. střediska obchodu. Kananejský bylo odvozeno podle SZ lidové etymologie od *kramáře a tím i duchovně kvalifikováno [Iz 23,8; sr. Za 14,21; Mk 11,15n]. Kupectví a peleš lotrů [činitelé nepravosti] byla snad synonyma. Snad to souviselo s nomádskou tradicí, snad s obavami, aby se Izrael ve styku s pohanskými obchodníky nenakazil pohanstvím, ježto obchodní smlouvy bývaly spojovány s určitými kultickými obřady. Ovšem i Izraelci vedli primitivní výměnný obchod [Gn 20,14; 21,27]. Žena byla kupována za vzácné kovy v podobě ozdob [Gn 24], mzda nevěstky byla kůzle [Gn 38,17], obilí bylo kupováno za dobytek [Gn 47,14-17]. Jak se v tehdejší době uzavírala koupě s mnohou obřadností, máme vylíčeno v Gn 23. Teprve po okupaci Palestiny a hlavně v době královské se vyvinul obchod pod vlivem domácího obyvatelstva. Dt shrnuje obchodní tradice v několik předpisů, jež naznačují, že zvl. Jerusalem se stal soustředěním kultu také obchodním městem [Dt 14,24-26]. Máme tu předpisy o dluzích [Dt 15,1], o úrocích [Dt 23,19n], o mezinárodním obchodu [Dt 15,6n; 28,12n.43n]. Jsou zakázány falešné míry a váhy [Dt 25,13-16], dělník ve mzdě je brán v ochranu [Dt 24,14nn] stejně jako chudí [15,1-11]. To vše ukazuje na vyvinutý obchod. Je však příznačné, že kněží za své služby nebyli vypláceni ničím, co bylo získáno obchodem [Nu 18], a že náboženské slavnosti byly slavnostmi čistě zemědělskými [Lv 25 n]. Teprve v zajetí se stali Izraelci vysloveně obchodnickým národem. *Obchod.