Cypr (Kypros ostrov)

Cypr [Kypros], ostrov v Středozemním moři, mající tvar téměř obdélníkový s dlouhým úzkým poloostrovem na severovýchodu; plochou zabírá ostrov 9601 km²; je prostoupen dvěma pohořími, severním a jižním, a údolím mezi nimi protéká řeka Pidias směrem východním. Bylo na něm několik obchodních přístavů. Jeho nejstaršími známými obyvateli byli *Cetimští Řecka [Gn 10,4]. Hlavním městem tenkrát bylo Cition. Je zajímavé, že zboží keramické z Kypru najdeme v Jerusalemě už v rané bronzovině a že kyperské zbraně byly opěvovány už Homérem. Zbroj Goliášova [1S 17,5n] se velmi podobala zbroji řeckých těžkooděnců, dovážené z Kypru. I ve vybavení chrámu Šalomounova můžeme viděti kyperský vliv. V době před Kristem byli v držení ostrova postupně Hettité, Feničané, Řekové, Assyrové, Egypťané a Peršané, kteří tu jednak dobývali měď, jednak vyváželi dříví. Roku 58 př. Kr. stal se ostrov římskou provincií. Prokonsul sídlil v Páfu. Měděné doly si najal na nějakou dobu Herodes Veliký. V dobách rozkvětu měl Kypr až 1,000.000 obyvatel, mezi nimi v pozdějších dobách i dosti Židů. Lesy byly časem vykáceny, takže nyní je víc než polovina ostrova vyprahlou pustinou. Počátky křesťanství vyskytují se tu již před apošt. Pavlem [Sk 11,20]. Zahnaní Štěpánovi přátelé se sem utekli. Společník Pavlův *Barnabáš pocházel z C. [Sk 4,36]. Odtud pocházel i Mnázon, o němž je zmínka v Sk 21,16. Kypr byla první zastávka apoštola Pavla na první misijní cestě, kterou podnikl společně s Barnabášem [Sk 4,36; 13,4; 15,39].