Centnéř

Centnéř [Ex 25,39; 2S 12,30; 1Kr 9,14; 2Kr 18,14 a j.] je nejvyšší jednotkou váhy, kterou Izraelci převzali od kananejských praobyvatelů a jejich prostřednictvím snad až od Babyloňanů. Na rozdíl od desítkové soustavy egyptské je soustava babylonská ovládána číslem šedesát. 1 centnéř [hřivna] = 60 minám [librám] = 3.600 lotům [šekelům]. Přitom se rozeznávala t. zv. těžká váha a lehká váha. Jeden těžký centnéř = 60.600 g; 1 těžká mina = 1.010 g; 1 těžký lot 16.83 g. Lehký centnéř měl právě polovinu = 30.300 g; lehká libra 505 g; lehký lot = 8.41 g. Vedle této „královské váhy“ uznávali Babyloňané t. zv. „váhu obecnou“, nevíme však z jakého důvodu. Těžký centnéř podle této obecné váhy měl 58.932 g; 1 libra 982 g; 1 lot 16,37 g. A tato „obecná váha“ přešla na Izraelce a Feničany.

V době perské najdeme u Izraele dělení centnéřů i liber po 50 a 100. Podle Ex 38,25 činila dobrovolná daň na stavbu chrámu půl lotu na muže; bylo 603.550 mužů; vynesla 100 centnéřů a 1.775 lotu; tedy 1 centnéř měl 3.000 lotu, jedna libra 50 lotu. Podle 2Pa 9,16 a 1Kr 10,17 má jedna libra 100 lotů.

V době Ezechiášově [Ez 45,12] bylo zavedeno dělení lotu na 20 zrn [ger]. Rčení v Ex 30,13; Lv 27,25; Nu 3,47 „lot svatyně“ zdá se ukazovati na to, že normální závaží bylo uschováno ve svatyni nebo že svatyně měla svou zvláštní váhu [jako ji měl král].

I peníze byly váženy. U Izraelců se počítalo s vahou stříbra. Přitom stříbrný centnéř vážil méně než centnéř obyčejného zboží.

Následující tabulka nás přehledně poučuje o starověkých vahách:

I. Stará váha [obecná]:

1 lot = 16,37 g 1 libra = 60 lotů = 982,2 g 1 centnéř = 60 liber = 3600 lotů =58.932,0 g II. Zlatá váha pozdější:

1 lot = 14,55 g 1 libra = 50 lotů = 727,50 g 1 centnéř = 60 liber = 3000 lotů = 43.650,00 g [Podle Benzingera, Hebräische Archeologie. S jeho počítáním se jiní badatelé neshodují.] *Míry a váhy.