Heslo
Cham
Cham 1. Druhorozený syn Noé [Gn 5,32; 6,10; sr. 9,22nn], podle Gn 10,6-14 praotec Chamitů [Chus, Mizraim, Put a Kanán]. Chus je pokládán za praotce národů jižní Arabie a Mouřenínů, Mizraim Egypťanů, Put národů afrických, Kanán obyvatelů Palestiny a Fénicie. První stopy po Chamitech v Palestině máme už z doby mezi 8. a 7. tisíciletím př. Kr. Patřili podle Hrozného k vlně národů, stěhujících se z oblasti maloasijskopodkavkazské do Egypta. V žalmech slove Egypt zemí Chamovou [Ž 78,51; 105,23; 106,22].
2. Místo, kde podle Gn 14,5 Chedorlaomer a jeho spojenci pobili Zuzimské. Je-li Zuzim, jak se soudívá, totožné se Zamzomim [Dt 2,20], leželo Ch. v zemi amonitské s. od Kiriat-haim a Arnanu, snad dnešní Ham.