Cizozemec, cizozemka

Cizozemec, cizozemka. Tak překládají Kral. ve SZ-ě čtyři různé hebr. výrazy, z nichž obsahově nejširší je zár, odvozené od slovesa z-v-r [= obrátiti se stranou, odchýliti se, sejíti s cesty]. Označuje tedy někoho, kdo se odchýlil s obvyklých cest, aby navštívil jinou zemi, bydlil v ní a byl v ní cizincem [nékár, Ex 12,43; Joz 24,20; Neh 9,2 a j., nokrî, na př. Dt 14,21; 2S 15,19; 1Kr 8,41.43 a j.], nebo usedlíkem [hebr. gér], bydlícím *pohostinnu, t. j. pod ochranou některého občana, rodiny nebo státu [Ex 12,48; Dt 28,43; 1Pa 22,2; Iz 14,1]. Někdy má výraz zár význam nepřítele Izraelova [Iz 1,7; Jr 5,19; Ez 7,21; Oz 7,9; 8,7 a j.]. Ale až tito c-i vyplní svůj úkol, uložený Hospodinem, stanou se z nepřátel služebníky Izraelovými [Iz 61,5]. Také nékár může mít význam nepřítele Izraelova [Iz 60,10; 62,8].

Při tom nutno míti na paměti, že Palestina byla pokládána za vlast Izraelců, přidělenou jim Bohem, a že původní její obyvatelstvo bylo zahrnuto pod pojem c-ů. Joz 10,40; 11,20 sice předpokládá, že původní obyvatelstvo bylo vyhubeno, ale Sd 1,19.21.27-36 ukazuje, že se to nepodařilo. Někteří z nich se stali nevolníky [Sd 1,28], Gabaonští byli služebníky při svatyni [Joz 9,27], ostatní záhy splynuli s Izraelci a jejich gérím [viz níže!]. Tak na př. t. zv. služebníci Šalomounovi a Netinejští [sr. Neh 7,25.57.60]. Za Šalomouna bylo v zemi napočteno 153.600 c-ů [2Pa 2,17]. Mnozí z izraelských otroků byli cizího původu, ale byli obřezáni [Gn 17,12n], zachovávali sobotu [Ex 20,10] a svátek fáze [Ex 12,44]. Zajaté cizozemky se mohly stát manželkami Izraelců [Dt 21,10-14]. Staly se Izraelitkami právně i nábožensky [sr. Rt 1,16]. – Izraelský obchod byl většinou v rukou c-ů. V době královské byly povolovány cizím obchodníkům celé ulice [sr. 1Kr 20,34]. Mnoho c-ů bylo v královské tělesné stráži [2S 8,18; 1Kr 1,38 a j.]. Někteří z nich se přiženili do izraelských rodin [2S 11,3].

Skuteční gérím byli takoví c-i, kteří požádali Izraelce o ochranu a stali se tak rovni ‚pokrevním‘ příbuzným. Mohla to být ochrana dočasná, pokud byl cizinec pohostinnu [Gn 19]. Stal se hostem [hebr. gér, Jb 31,32] a byl pod ochranou hostitelovou [Sd 19,11nn]. Ale někdy šlo o cizince trvale usedlé v zemi, ano mohlo jít o celé kmeny [sr. 2S 4,2n]. Tito c-i se připojili k Izraeli a tudíž k Hospodinu [Iz 56,3.6]. O jejich právech i povinnostech viz hesla *Příchozí, *Přimíšený lid. Gérím museli opustit modloslužbu [Lv 18,26; 20,2], nesměli zlořečiti jménu Hospodinovu [Lv 24,16], museli zachovávat předpisy o dni smíření [Lv 16,29-31], o slavnosti fáze [Ex 12,19.48; Nu 9,14], nesměli požívati krev [Lv 17,10nn], museli zachovávat určité předpisy o obětech [Lv 17,8; 22,18]. Zkrátka: byli to proselyté [*Novověrec]. Chtěl-li se c. účastnit plně slavnosti fáze, musel se ovšem dát obřezat [Ex 12,48; sr. Ez 44,9].

U Neh 10,31 jde o překlad hebr. výrazu ‘am há-‘áres = *lid země. Cizozemka je překladem hebr. nokrijjá [sr. výše nokrî] a označuje vesměs ženu neizraelského původu [Rt 2,10; 1Kr 11,1; Ezd 10,2.11.14.17n; Neh 13,26n], výjimečně neřestnou ženu [Př 20,16; 27,13].

V NZ-ě jde o překlad čtyř řeckých výrazů, jež znamenají člověka, pocházejícího z jiného národa než izraelského [L 17,18, podobně Sk 10,28], nepřítele [Žd 11,34], barbara, s nímž není možno se dorozumět, protože mluví cizí řečí, ne Řeka [1K 14,11; Ko 3,11].