Ulice

Ulice. Tak překládají Kral. tři hebr. a tři řecké výrazy; mezi hebr. výrazy lze těžko rozlišovat, protože všecky označují široké místo, venek na rozdíl od vnitřku domu. Orientální u. byly obyčejně úzké, aby v nich slunce příliš nehřálo, křivolaké a špinavé, ježto odpadky byly vyhazovány přímo před domy. Smečky psů se rvaly o tyto odpadky zvláště za noci. Většina z u. byla tak úzká, že se v nich nemohly vyhnout dva vozy proti sobě jedoucí. Ovšem byly také výjimky, zvláště v dobách většího blahobytu [Jr 17,25; Na 2,4]. Většina u. byla vytvořena holými stěnami domů, prolomenými jen dveřmi. Okna vedla po pravidle nikoli na u-i, nýbrž do nádvoří. Jen velká města se mohla chlubiti širokými třídami, ozdobenými sloupy nebo podloubími, jako na př. Alexandrie a Babylon. ‚U. přímá‘ v *Damašku byla široká víc než 3 m a rozdělena sloupy na tři části. Obchodní u. [bazary] byly lemovány otevřenými krámy, při čemž určitý druh obchodu býval soustředěn do určitých ulic. Tak čteme o u-i pekařů [Jr 37,21; sr. Neh 3,31n; 1Kr 20,34]. Křižovatky u. a jejich ústí u bran byly shromaždištěm lidu a jevištěm veřejných záležitostí a různých okázalostí právě tak jako brány [Neh 8,1.3.16; Jb 29,7; Př 1,21; Mt 6,5; L 13,26]. Podle Ez 16,24 si úpadkoví Izraelci stavěli na u-ích oltáříky [sr. Jr 44,21]. Za starých časů byly u. sotva dlážděny. Josephus tvrdí, že Šalomoun dal vydláždit cesty vedoucí do Jerusalema černými kameny. Herodes Veliký dal prý vydláždit hlazeným kamenem u-i v Antiochii.

U Mk 5,56 jde o tržiště [řecky agora], ve Sk 12,10 o úzkou uličku [řecky rhymé].