Heslo
Netinejští
Netinejští [= darovaní, nejspíše jako otroci], zvláštní sbor mužů, ustanovených pro službu chrámovou. Ve SZ jsou připomínáni pouze v 1Pa 9,2 a pak u Ezdráše a Nehemiáše. Povinností jejich bylo ostříhání brány chrámové, zabíjení obětních zvířat, štípání a sekání dříví, čerpání a přinášení vody a podobné podřízené práce [sr. Nu 31,47; Joz 9,27]. Snad to byli původně zajatí otroci [1Kr 9,20n], kteří byli obřezáni. Jejich první zřízení jest přisuzováno Davidovi [Ezd 8,20]. U Ezdráše a Nehemiáše vystupují v úzké souvislosti se syny služebníků Šalomounových [Ezd 2,58; Neh 7,60; 11,3]. Některá z jejich jmen ukazují na cizí, nehebrejský původ [Ezd 2,43-54; Neh 7,46-56]: Rezin, Meunim, Sisera a j. Zdá se, že utvořili po návratu ze zajetí jakýsi cech chrámových služebníků. Byli zbaveni povinnosti daňové právě tak jako kněží, levité, zpěváci [Ezd 7,24], měli svůj zvláštní dům [Neh 3,31], jsouce spravováni dvěma představenými [Neh 11,21]. Ale v Jerusalemě bydleli jen ti, kteří měli službu [Ezd 2,70; Neh 7,73]. Snad se docela už zapomenulo na jejich původ, protože podle Neh 10,28-30 i oni byli přibráni k přísaze, že jejich synové a dcery nebudou vstupovati ve smíšené sňatky s cizinci. Ponenáhlu nabyli Netinejští týchž práv jako levité.