Heslo
Uvoditi
Uvoditi = uváděti, přiváděti [Gn 24,6; 1S 2,6; 1Kr 14,16; Jb 12,24; Mt 5,32; Žd 1,6]. ‚V příjemnost u. sebe‘ [2K 4,2] = doporučovat sebe. ‚U. děťátko podle obyčeje Zákona‘ [L 2,27] = přinésti dítě k obřízce [sr. Lv 12,2nn]. 1K 7,18 má Žilka přesněji: „Byl někdo povolán v době, kdy byl neobřezaný? Ať nezakrývá stopy toho“. Podobně Škrabal: „Ať [to poznamenání] neodstraňuje“. Snad se tu myslí na nějakou operaci, kterou by se daly zakrýt stopy obřízky. Neboť obřízka jako vnější obřad a znamení sama o sobě nic není – ani ovšem její nepřítomnost – před Bohem vše záleží na zachovávání příkazů Božích, sr. Ga 5,6; 6,15 [J. B. Souček, Výklad 1K, str. 83n]. „Neuvoď nás v pokušení“ [Mt 6,13; L 11,4]. Myslí se tu nejspíše a především na pokušení posledních, eschatologických dnů [Mt 24,4-31; L 21,10-16], nejen na každodenní pokušení, jimiž procházejí i věřící. Staří vykladači chápou tato slova tak, že v nich vidí prosbu za vyvarování těch pokušení, v nichž by věřící nebyl s to obstát. Ale zdá se, že věřící prosí za odstranění pokušení vůbec, neboť na Bohu plně závisí, zda své vyvolené chce provésti těmito zkouškami posledních dnů či nikoli [sr. Gn 22,1nn; Jk 1,13n].