Úředník

Úředník. Tak překládají Kral. nejméně šest různých hebr. výrazů, z nichž některé znamenají dozorce [Gn 41,34; 2Pa 2,2.18; 23,18] nebo písaře [1Pa 26,29; 2Pa 26,11] nebo správce [Gn 47,6; Ex 1,11; 1Kr 14,27; 2Pa 34,8] nebo úkoláře robot [Ex 3,7; 5,6.10. 13n] nebo satrapu [místodržícího u Peršanů, Dn 6,13]. Úřednický stav u Izraelců vznikl ovšem až v době královské a s rozvojem měst, podřízených přímo králi, což vedlo často ke sporům, protože původní zřízení *starších mělo ještě značnou úlohu. Král míval několik nejvyšších ú-ů [knížat, 1Kr 4,2], z nichž hlavní místo zaujímali rádcové [1Pa 27,33; Ezd 7,14] v čele s *přítelem [2S 15,37; 16,16; 1Pa 27,33] nebo ‚otcem‘ [Gn 45,8, sr. Sk 7,10] nebo nejvyšším radou královským [1Kr 4,5]. Důležitým ú-em byl také královský kronikář [sr. Est 6,1], písař nebo písaři [sofér asi totéž, co státní sekretář, kancléř, 2S 8,17; 1Kr 4,3; Jr 36,12] a vojenský velitel, hejtman [2S 24,2, sr. 8,16; 1Kr 4,4]. K pomocným ú-ům [služebníkům] královským patřili t. zv. ‚druhý po králi‘, místodržitel králův [2Pa 28,7], správce královského paláce [1Kr 4,6; Iz 22,15], vrchní berní správce [2S 20,24], dozorce nad robotou [1Kr 4,6], správce královských statků, královské šatny, komorníci [2Kr 25,19, obyčejně cizinečtí eunuši; Jr 52,25] a jiní [sr. 1Pa 27,25nn. 31]. Do větších měst byla dosazována knížata, odpovědná přímo králi [1Kr 22,26]. Mezi královské úřednictvo bylo časem počítáno i kněžstvo [2Kr 16,11; Am 7,10], ač si dovedlo dobře hájit své výsady jakožto znalci Zákona Hospodinova. Ale byl-li král současně veleknězem, klesl význam ostatních kněží na úroveň ú-ů.

Pro mesiášskou dobu slibuje Bůh svému lidu, že pokoj bude jeho dozorcem a spravedlnost jeho vladařem [Iz 60,17]. Pokoj a spravedlnost jsou tu personifikovány jako praví vládci lidu [sr. Iz 32,16n]. Těžko srozumitelný je Za 10,4. Mluví se tu o tom, že Bůh navštíví milostivě dům judský, t. j. svůj lid. Pak to bude dům, který si sám stačí na všecko. Z něho vzejde úhelní kámen [Iz 28,16], t. j. nebude potřebovat cizích vládců. Z něho samého vzejde Mesiáš. Z něho vzejde stanový hřeb jak k upevnění stanu, tak ke klidnému pořádku uvnitř stanu [sr. Iz 22,23n]. Z něho vzejde i všelijaké lučiště, t. j. bude mít dost vlastní moci, aby se mohl ubránit nepříteli. A z něho vzejde též všeliký úředník, kníže [doslovně hebr. vladař]. Juda bude mít dostatečný počet potřebných vůdců. Jiní vykladači myslí na úkoláře, kteří budou vymáhat práci na porobených nepřátelích.

NZ o Chuzovi, ú-u Herodesově [L 8,3]. Snad šlo o správce domu Herodesova. Ve Sk 16,20.22 jde o t. zv. duumviry, nejvyšší představitele městské správy ve Filipách, městě zřízeném po vzoru ústavy římské. Zj 6,15 v t. zv. přijatém textu vypočítává mezi těmi, kteří budou jati hrůzou nade dnem soudu, také ú-y, řecky dynatoi [= ti, kteří jsou silní, mají vliv]; Karafiát překládá: hejtmane.

Na ostatních místech čteme o ú-cích chrámových, kteří měli na starosti vnější pořádek v chrámu a v jeho nádvoří. V jejich čele stál velitel z kněžských řad, jenž se dělil s veleknězem o důstojenství [L 22,4.52; Sk 4,1; 5,24]. I chrámová levitská policie patřila pod jeho velení.