Heslo
Ustati, ustávati
Ustati, ustávati, stč. = marně se namáhati [Gn 19,11], unaviti se, býti unaven [Ex 18,18; Sd 4,21; 8,4; 2S 23,10; J 4,6], vysílen [Jb 3,17; Ž 6,7; 69,4; Iz 1,14], klesati [Jr 4,31]. Jr 15,6: „Jsem unaven [samým] slitováváním“. A přece se Bůh nikdy neznaví a neumdlí [Iz 40,28] a také ti, kteří na něho očekávají, nepropadnou únavě [Iz 40,31]. Ti ovšem, kteří nejednají podle rozkazů Božích, jsou natrvalo unaveni [Jr 9,5]. Ga 6,9 překládá Žilka srozumitelněji: „Ať nikdy neochabneme v činění dobra, neboť, nepolevíme-li, budeme v svůj čas sklízeti“. Žd 12,3 staví za vzor vytrvalosti a neochablosti na duchu samého Ježíše.