Uměle, umělý

Uměle, umělý, stč. = zkušeně, zkušený, odborně vzdělaný, učený. Kral. tak překládají několik různých hebr. výrazů. O zkušených mořeplavcích [1Kr 9,27; 2Pa 8,18], válečnících [1Pa 5,18], lučištnících [1Pa 8,40; sr. Ž 78,9 v překladu Zemanově: „Synové Efraimovi, vyzbrojení lukostřelci, obrátili se (bez boje) v den utkání“. Viz také překlad Karafiátův!], o důmyslném člověku, který pracuje u-e, t. j. s rozumem [Př 13,16], o obratném řemeslníku [Iz 40,20; Jr 10,9], o ‚pastýřích‘, správcích, kteří budou pásti u-e, t. j. s odbornou znalostí [Jr 3,15], o Ghenaniášovi, který se vyučil, vyznal v řádu nošení truhly [1Pa 15,22], o vzdělaném Šalomounovi [2Pa 2,12], všeobecně pak o lidech rozumných, naplněných známostí Boží [Př 17,27; 24,5; 28,2] a znalostí Božího zákona [Ezd 7,12]. *Spravedlivý-li poučen, zvyšuje svou zkušenost, úsudek a poznání [Př 9,9, sr. 1,5; Mt 13,12]. ‚Rty u-é‘ [Př 20,15] = rty, jež mluví moudře [sr. Př 14,7]. Karafiát překládá Př 20,15: „Nádoba drahá [jsou] rtové u-í“. Rty jsou tu přirovnány ke vzácné nádobě, jež obsahuje a rozděluje moudrost [sr. Mt 12,35]. Jazyk u-ý‘ [Iz 50,4], doslovně z hebrejštiny jazyk žáků, učedníků, t. j. těch, kteří byli vyučeni od Boha [sr. Iz 54,13] a mají vycvičený, vyškolený jazyk, aby dovedli povzbuzovat unavené.

Mt 13,52 překládá Žilka doslovněji: „Každý učenec [řecky grammateus = vykladač Zákona, zákoník, *Učitel], který se stal učedníkem království nebeského, jest podoben hospodáři, který ze své pokladny vybírá nové i staré věci“. Sr. Mt 28,19 v překladu Žilkově: „Jdouce, získávejte všecky národy za učedníky“. Zde je užito téhož řeckého slovesa. – U Jk 3,13 je tak přeloženo řecké epistémón =dobře poučený, vzdělaný, znalý. Moudrý je ten, kdo své znalosti dovede zužitkovat v životě. – V 2Pt 1,12 je tak přeloženo řecké sloveso, jež znamená míti vědomost, znáti.