Uchvacovati, uchvátiti

Uchvacovati, uchvátiti. Tak překládají Kral. ve SZ-ě osm různých hebr. sloves, jež znamenají zmocniti se, uloupiti [Gn 27,35n; Př 1,19; Iz 49,24n], obsáhnouti [Jb 38,13], popadnouti, chytiti [Jb 9,12; Ž 10,9], pevně držeti, směřovati [Př 5,5], odtrhnouti, rváti, roztrhati [Ž 7,3; Ez 22,27; Oz 5,14; 6,1], násilně odejmouti [Dt 28,31; Sd 21,23, sr. Gn 31,31; Jb 24,2], vytrhnouti [Jb 18,14 v překladu Hrozného: „Vytržen bude ze svého stanu, v nějž doufal], odnésti, smésti vichřicí“ [Jb 27,21]. V NZ-ě se praví o satanu, že uchvacuje, rve setbu slova o království Božím ze srdcí těch, kteří sice zvěst uslyšeli, ale vážně se jí nezabývali, neuvažovali o ní [Mt 13,19, sr. Sk 28,27]. K Mt 11,12 viz heslo *Násilé, násilí.

Řecké katalambanein, které je přeloženo ve F 3,12n uchvátiti i dosáhnouti, znamená uchopiti, t. j. trvale se zmocniti, zmocnit se s konečnou platností. Pavel chce říci, že přítomné prožívání dobrodiní Kristových, plynoucích ze spoluutrpení a spoluumírání s Kristem, není konečným vrcholem křesťanova života. Vzkříšení z mrtvých a sláva království Božího je věřícímu člověku stále cílem, za nímž musí spěchat, o nějž musí usilovat ve spásné jistotě, že byl už uchvácen od Krista Ježíše, že se ho Kristus zmocnil. Žilka překládá: „Spěchám za ním, abych to plně uchvátil, poněvadž jsem již sám byl uchvácen od Krista Ježíše“. Všecko spěchání a usilování věřícího, všecka jeho ‚aktivita‘ „má smysl jedině v rámci této jistoty o tom, že Bůh nás předešel, že jeho milost platí dávno dříve než my jsme se rozběhli“ [J. B. Souček, Výklad F, str. 65].