Úsilé, úsilí, usilování

Úsilé, úsilí, usilování= práce, lopocení, námaha, snažnost a jejich výsledky [Dt 28,33; Jb 20,18; Ž 7,11, sr. Př 5,22; Ž 105,44; 109,11; Př 5,10; Ez 23,29], takže Zeman může překládat Ž 78,46: „Jejich úrodu dal žravému hmyzu a jejich polní výnos kobylkám“, Ž 105,44: „Dal jim země národů [= pohanů] a zabrali výtěžek [= zisk] namáhavé práce národností“, a Ž 109,11: „Cizinci nechť ukořistí jejich výtěžek“. V hebr. textu je na těchto místech užito tří různých hebr. výrazů. Zajímavé jsou reformační překlady 1S 2,3. Kral. : „Usilování [jeho] jemu [Bohu] nepochybují“. [V Poznámkách upozorňují na překlad: „Není počtu skutkům jeho“]. Luther: „Neboť Hospodin je Bůh, který to pozoruje, a nedopouští, aby se takové předsevzetí podařilo“. Angl. autorisovaný překlad: „Hospodin [je] Bůh vědění, a jím jsou jednání vážena“. Karafiát překládá: „Od něho skutkové vystiženi bývají“. Jiní navrhují překlad: „Bůh vědění, ačkoli jednání nejsou vážena“. Myslí se při tom na skutky pýchy, které sice nejsou hned souzeny, ale Bůh o nich ví. Vše záleží na tom, jak se čte jedna hebr. částice, jež může znamenat buď záporku ‚ne‘, anebo ‚od něho‘, ‚jím‘. V Př 15,22 jde o plány, úmysly, předsevzetí [sr. Př 16,3; 19,21; 20,18 aj.]. U Iz 32,7 jsou nástroje, prostředky, zbraně *skrbného v král. překladu nazývány usilováním. Mnozí překladači tu nemyslí na skrblíka, nýbrž na pleticháře, kteří překrucují výroky druhých [sr. Iz 29,21]. Ž 11,3 překládá Karafiát správněji: „Základové se boří“. Zeman: „Podvracejí-li se základy, co zmůže spravedlivý?“ Myslí se tu na základy státního života.