Uraziti

Uraziti [se], uhoditi [se], udeřiti [se] Ex 21,18n.22.26, raniti, poraniti [se], zavaditi Ž 91,12, sr. Mt 4,6; L 4,11, způsobiti bolest Jb 5,18 [sr. Oz 6,1n], natáhnouti se Ž 37,24, býti rozedrán Za 12,3, býti nesvorný, odpadlý od smlouvy, nevěrný Př 18,19 [„Nesvorný bratr (klade větší odpor) než opevněné město“. Tvar hebr. slovesa p-š-‘ jehož je tu užito, lze ovšem také překládat ukřivděný, proti němuž bylo nevěrně jednáno]. U Ez 28,24 je užito slovesa, jež znamená způsobiti trpkou, hořkou, palčivou bolest. Ez tu přirovnává pohanská města k trnu a bodláku, jež působí palčivou bolest [sr. Nu 33,55; Joz 23,12n]. Myslí se tu na nákazu modlářstvím a nemravným životem. Na všech těchto místech je v hebr. textu užito po každé jiného výrazu.

V NZ-ě jsou tak překládána čtyři řecká slovesa. U Mt 4,6; L 4,11; J 11,9n jde o sloveso proskoptein = naraziti na něco, klopýtnouti o něco, v přeneseném smyslu urážeti se na něčem, cítit se odpuzován v 1Pt 2,8 [sr. Iz 8,14] a Ř 9,32. Kdo se cítí uražen, odpuzován spásou, nabízenou v Kristu, odnese si ovšem i duchovní škodu, bude duchovně poškozen. Duchovně poškozen může býti i bratr, který se cítí odpuzován způsobem, jak jiný bratr zachází s masem a vínem, zasvěceným modlám [Ř 14,21. Sr. 1K 8,12, kde je užito slovesa typtein = zraniti, poraniti]. Slovesa skandalizein, skandalizesthai [= přivésti někoho do léčky, upadati v léčku; přeneseně pohoršiti, býti pohoršen, také někdy ve smyslu sváděti. *Pohoršení. *Pohoršiti] jsou překládána Kral. výrazem urážeti [se] u J 6,61 a ve 2K 11,29. U J jde o podnět k protibožskému jednání a tak k uvedení do zkázy. Ve 2K 11,29 prohlašuje Pavel, že cítí otcovsky s jednotlivými křesťanskými sbory v jejich slabostech a prožívá zvlášť palčivou bolest, když vidí, že je někdo pohoršován a sváděn ke zlému [Kral. : „Kdo se uráží“, Žilka: „Kde je kdo vydán svodu, aby mne to nepálilo“]. Slovesa adikeisthai [= býti stižen křivdou, býti poškozen] je užito ve Zj 2,11. Hejčl překládá: „Vítězi neuškodí druhá smrt“.