Úhona, bez úhony

Úhona, bez úhony. Hebr. záká v Ž 51,6 znamená ‚býti čist‘ [sr. Jb 15,14] v mravním smyslu. Žalmista zhřešil proti Bohu; bude-li ho tedy Bůh trestat [ať slovy nebo soudy], nebude mu moci vytýkat nespravedlnost nebo příkrost. Naopak: právě v trestání se projeví Boží mravní čistota.

V NZ-ě jde o několik řeckých výrazů, které označují občanskou i náboženskou bezúhonnost. O Zachariášovi a Alžbětě se praví u L 1,6, že chodili ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez ú-y [řecky amemptos], t. j. nikdo jim v tom směru nemohl nic vytýkat [sr. Jb 1,1]. Podobně praví Pavel o sobě ve F 3,6, že, co se týče spravedlnosti zákonní, je bez ú. [sr. Ga 1,14]. Ale právě tato horlivost o otcovská ustanovení ho svedla k pronásledování vyznavačů Kristových [1K 15,9n; Ga 1,13n; 1Tm 1,13] a stala se mu hříchem, protože to nebyla bezúhonnost, platná před Bohem. Tato horlivost o Zákon patřila k první smlouvě. Ukázalo se však, že tato smlouva nebyla bez nedostatků [Kral. ‚bez ú-y‘] a že bylo třeba nové smlouvy, v níž by Bůh sám vložil svůj Zákon do mysli člověka pod vedením nebeského velekněze-Krista [Žd 8,7n]. Bezúhonnost, platná před Bohem, je obdarováním spravedlností Kristovou. Jeví se to v tom, že věřící činí všecko ‚bez reptání a bez pochybování‘ [F 2,14n] uprostřed ‚pokolení zkřiveného a zmateného [překlad Žilkův], a tak se osvědčují jako Boží děti, mající srdce láskou utvrzená a v svatosti neposkvrněná [1Te 3,13], takže se nemusejí obávat příchodu Kristova k soudu. Právě jako ti, kteří byli obdařeni spravedlností skrze víru a přijali Ducha sv., mohou být uchováni bez ú-y po všech stránkách k příchodu Ježíše Krista [1Te 5,23]. V docela jiném smyslu než za svého farizejského života může se Pavel dovolávat svědectví věřících i Božího, že žil mezi nimi ‚svatě a spravedlivě a bez ú-y‘ [1Te 2,10].

V 1Tm 3,2; 5,7 je užito řeckého výrazu anepilémptos [= ten, komu nelze nic vytknout, bezvadný, bezúhonný]. Biskup a ‚vdova‘, pracující ve sboru, mají žít tak, aby jim ani nekřesťané nemohli po mravní stránce nic vytýkat. Biskup musí být mužem jedné manželky, bedlivý, střídmý, vážný, přívětivý k hostem a p. Podobně o vdovách se uvádí celá řada kladných vlastností v 1Tm 5,3nn, jež jsou známkami jejich bezúhonnosti. O jiné bezúhonnosti mluví pisatel 1Tm 6,14, když napomíná Timotea, aby zachovával ‚příkaz bez poskvrny a výtky‘ [Žilkův překlad] až do zjevení Ježíše Krista. Příkazem se tu míní vše, co patří k nábožensko-mravní zvěsti evangelia. Timoteus se má varovat, aby svévolně nezasahoval do toho, co s evangeliem přijal [sr. 1Tm 6,20].

V Tt 1,6n je užito řeckého výrazu anenklétos [„neobžalovatelný“, bez výtky, bez vady, nevinný]. Podobně jako ve 2Tm 3,2 i tu jde o občanskou bezúhonnost, a to u biskupů. V 1Tm 3,10 se tato vlastnost žádá také od jáhnů. O bezúhonnost před Bohem jde v 1K 1,8 a v Ko 1,22. Věřící jsou mocí Kristovy smrti a zmrtvýchvstání ospravedlněni a tak učiněni bezúhonnými, bez výtky před Bohem. Ukáže se to v den Kristův, t. j. v den posledního soudu [sr. Ř 8,33n], ovšem za předpokladu, že Bůh sám věřící „utvrdí až do konce, aby byli prosti obžaloby“ [1K 1,8 překlad Žilkův], a že věřící vytrvají ve víře založeni a stálí a nedají se strhnout od naděje evangelia [Ko 1,23, viz Součkův překlad!].

Řeckého amómos [= bez vady, v LXX o obětním zvířeti Ex 26,1; Lv 1,3, bez poskvrny Lv 4,3; 5,15; Ez 43,22n; o Bohu, jehož cesty jsou dokonalé 2S 22,31; Ž 18,31 právě tak jako jeho Zákon, Ž 19,8] je užito v NZ-ě o vykoupených Božích, stojících před trůnem Božím [Zj 14,5]. Kral. řecký výraz amómos překládají obvykle slovem *neposkvrněný [Ef 1,4; sr. 5,27; Ko 1,22; Žd 7,26; 9,14; 1Pt 1,19], bez obvinění [F 2,15]. Tak jako Kristus byl neposkvrněnou obětí, tak i věřící mají být nalezeni bez poskvrny a bez ú-y před Bohem [2Pt 3,14, řecky amómétoi] v den soudu. I při svém napomínání Pavel usiluje o to, aby ‚nedával v ničem pohoršení‘. Snaží se, aby na jeho apoštolskou službu ‚nepadla žádná hana‘ [tak překládá Škrabal řecké sloveso mómasthai ve 2K 6,3].

Řeckého akatagnóstos [= neodsouditelný, bezúhonný, nevyvolávající pohrdání] je užito v Tt 2,8 o kázání. Kral. překládají ‚bez ú-y‘, Žilka ‚povznesené nad každou možnost odsouzení‘, Hejčl: ‚jež si nezaslouží pohrdání‘.