Heslo
Nepoškvrněný
Nepoškvrněný. Ve SZ tak Kral. překládají v Pís 6,8 hebr. výraz, který jinde tlumočí jako dokonalost [Jb 21,23], upřímnost [upřímý Ž 37,37; 64,5; Př 29,10; Jb 1,1.8; 2,3; 8,20; 9,20-22 ve smyslu zbožné a celé odevzdanosti Bohu], prostota, umírněnost v protikladu proti divokosti a náruživosti [Gn 25,27].
V NZ označuje aspilos, jeden ze čtyř řeckých výrazů, kultickou čistotu, v přeneseném smyslu čistotu mravní [1Pt 1,19 bezhříšnost o Ježíši Kristu; mravní dokonalost v odlišenosti od světa Jk 1,27 sr. 2Pt 3,14; 1Tm 6,14]; druhý amiantos neschopnost činit zlé, nepřístupnost zlu. O Kristu praví Žd 7,26, že je jako nejvyšší kněz svatý [náboženská hodnota], nevinný [kultická schopnost], nepoškvrněný [mravní hodnota], který se nedopustil žádné nepravosti [Sr. Žd 13,4; 1Pt 1,4 a první n. Jk 1,27]. Třetí [amómos] označuje kultickou, ale také mravní bezvadnost [Ef 1,4; 5,27; Ko 1,22; Žd 9,14]. Tento výraz překládají Kral. také: bez úhony [Ju 1,24; Zj 14,5] nebo: bez obvinění [F 2,15]. Čtvrtý [amemptos] označuje to, čemu nelze nic vytýkat [1Te 3,13].