Heslo
Dotazování [dotázati se]
Dotazování [dotázati se] na vůli božstev se dělo ve starověku různými způsoby; o některých se zmiňuje i Písmo, ač dnes už nemůžeme zjistiti podrobnosti. Podle 1S 28,6 se snažil Saul zjistiti výsledek nastávající bitvy dotazováním Hospodina skrze sny [snad v některé posvátné jeskyni sr. 1Kr 19,9; Ex 33,22; Gn 28,11n; 1S 3,3; 1Kr 3,4n; Gn 41], skrze urim, a tummim [patrně šlo o 2 losy s odpovědí kladnou a zápornou] a skrze proroky. Poněvadž mu Hospodin neodpověděl, dal si od věštkyně vyvolati Samuela [1S 28,8]. Jindy se to dělo pozorováním vody v koflíku [sr. Gn 44,5.15] nebo ze šustění moruší [2S 5,24] nebo házením dřeva a šípů [1S 20,20n; 2Kr 13,15; Ez 21,21; sr. posměšné Oz 4,12], a ve vážných případech „hleděním do jater“ [Ez 21,21]; tento způsob byl znám zvláště v Babylonii. I let ptáků a postavení hvězd [Iz 47,13] sloužilo předpovídání budoucnosti. V Izraeli bylo dovoleno dotazovati se pouze Hospodina [2Kr 1,2n; Gn 25,22n; 1S 14,37n; Iz 31,1; Nu 5,12 n]. Nevíme ovšem jasně, jakým způsobem se to dělo, protože Židé v posvátné literatuře stírali všechny stopy, které připomínaly pohanství [viz příslušná hesla u Biče, zvl. II. 150-155].