Heslo
Útržka
Útržka. Stč. = utrhání na cti, pomluva, falešná žaloba, posměch. Ve SZ-ě jde o podstatné jméno cherpá [Ž 119,22; Př 6,33; Jr 31,19; 42,18; 44,8.12; 49,13; 51,51; Ez 16,57 aj.] a sloveso cháraf [= útržku činiti, 2Kr 19,16; Ž 55,13; Př 17,5; Iz 30,5 aj.], o nichž bylo vše podstatné řečeno v hesle *Utrhač. Praví-li se v Ž 22,7 ‚jsem ú. lidská‘, jest to totéž jako ‚jsem posměch člověka‘, ‚za posměch člověku‘ [sr. Ez 36,15]. ‚Dám tě v ú-u mezi národy‘ [Ez 5,14] = vystavím tě posměchu národů. ‚Snáším ú-u dětinství svého‘ [Jr 31,19] = snáším pohanění, které jsem si zasloužil pro nevěrnost Hospodinu ve svém mládí [sr. Jb 13,26]. Kral. překládají výrazem ú. Také hebr. tókéchá = trestání [2Kr 19,3; Iz 37,3; sr. Ž 149,7, kde je totéž slovo přeloženo výrazem ‚trestání‘, a Oz 5,9, kde je totéž slovo tlumočeno výrazem ‚kázeň‘].
Mk 15,32 překládá Žilka: „Uráželi jej“.