Heslo
Třetí, tři
Třetí, tři. V tomto čísle byla obsažena od pradávna zvláštní symbolika, nám však už ne dosti průzračná. Už pohanská božstva vystupovala ve skupinách po třech. Tak v Egyptě máme trojinu Osiris, Isis a Horus, v Babylóně Bel, Anu a Ea. Vesmír byl pro orientálce trojdílný. Číslem t. může být označeno obecně krátké údobí, aniž se tím myslí na přesně určitý počet. Tak Davidovi byly dány na vybranou buď t. dny moru, nebo tři měsíce porážek, nebo t. léta hladu [1Pa 21,12; ve 2S 24,13 jde o sedm let]. Jonáš byl t. dny a t. noci v břiše velryby [Jon 2,1], Ježíš byl 3 dny a 3 noci v hrobě [Mt 12,40; sr. J 2,19]. T-ího dne vstal z mrtvých podle Písem [Mt 20,19; Mk 8,31; 1K 15,4; Oz 6,1n], Někdy lze obraty „po třech dnech“ a pod. přímo překládat „po několika dnech“ [L 2,46; Sk 9,9; 28,17]. Obvyklé bylo rozdělování do tří skupin [Dt 19,2], na př. útočícího vojska a pod. [Sd 7,16; Zj 8,10.12]. Opakovalo-li se něco třikrát, znamenalo to důraz [Jr 7,4; 22,29; Ez 21,27; Iz 6,3; Nu 6,24-26] a naléhavost [Mt 26,44; Sk 10,16; 2K 12,8]. Křestní formule má tři části, naznačujíc tak učení o božské trojici [Mt 28,19; 2K 13,13]. *Číslo.