Heslo
Tesaný, tesati
Tesaný, tesati. Staroizraelské oltáře byly navršovány buď z hlíny nebo z netesaných, t. j. neupravených kamenů [Ex 20,25], neposkvrněných dotykem železa. Patrně se tak mělo zabránit zhotovení jakýchkoli rytin na oltáři [sr. Dt 27,5; Joz 8,31]. Později však byly stavěny oltáře z otesaných kamenů se schodištěm pro kněze. V Palestině a jinde byly vykopány oltáře, vysekané z celistvé skály. Ke stavbě paláců bylo užíváno tesaných a pilou řezaných kvádrů [1Kr 7,9; Iz 9,10; Am 5,11], dovážených někdy z daleka [1Kr 5,15]. Také chrám Šalomounův byl stavěn z tesaných kvádrů [1Pa 22,2]. Pl 3,9 naříká, že ho Bůh zazdil tesanými kvádry, takže se nemůže volně pohybovat. Místo kral. „Vystaveno bude kamení pěkně tesané místo korouhví v zemi jeho“ [Za 9,16] má Karafiát: „Když [budou jeho] kamení [v]koruně, vystavené v zemi jeho“. Heger překládá: „Když v koruně drahokam se zjeví nad jeho zemí“. Zaslíbená země je Boží korunou, Boží čelenkou, v níž je zasazen vykoupený lid jako drahokam. Ž 144,12 překládá Zeman: „Naše dcery jako vytesané rohové sloupy palácového slohu“. Jde o sloupky, jež sloužily za podpěru palácových stropů. Měly často dívčí podobu. Také Karafiát mluví o „podobenství paláců“, nikoli chrámu.