Heslo
Tesař
Tesař. Hebr. cháráš, překládané Kral. výrazem t. a odvozené od slovesa, znamenajícího sekati, dlabati, rýti, označuje jakéhokoli řemeslníka, zvláště však toho, jenž se obírá zpracováváním dřeva [Iz 41,7; Jr 10,3] nebo kovu [Oz 13,2] nebo také kamene [2S 5,11 „kameník“]. Jde tedy o širší pojem, než naznačuje výraz, t., neboť řemeslo biblického t-e zahrnovalo nejen zhotovování hrubého nábytku pro stany, nýbrž i práce dyhovací, vykládací a řezbářské [Ex 38,23; sr. 28,11; 35,35; 1Kr 6,18. 29], namnoze i to, co bychom dnes zařadili do oboru stavitelského a truhlářského. Tesařskými nástroji byly sekera, pila, dláto, úhelnice, měřičská šňůra, hoblík, kružidlo [Iz 44,13, sr. Moudrost Šal. 13,11nn; Jr 10,3n] a pod. Podle 2Kr 24,14 byli judští t-i a kováři zavlečeni do Babylona spolu s knížaty a bojovníky. O Jozefovi, manželu Marie, matky Ježíšovy, se praví, že byl t-em [Mt 13,55], a podle Mk 6,3 Ježíš sám ve svém mládí se věnoval tomuto řemeslu. Patřilo k němu i zhotovování pluhu a jha [sr. L 9,62; Mt 11,29].