Tyatira

Tyatira, [ř. Thyatira], město maloasijské, jež leželo na levé straně důležité silnice, vedoucí z Pergamu do Sardis v končinách Myzie a Lydie. Bylo založeno zakladatelem seleukovské dynastie Seleukem mezi r. 300-282 př. Kr. jako vojenské město a osazeno makedonskými kolonisty, kteří uctívali hrdinu Tyrimna, božského ochránce města, jenž byl pokládán za předka vedoucích rodin a ztotožňován se slunečním božstvem. Nejspíš šlo o božstvo původních obyvatel vesnice, jež Seleukem byla přebudována na město. Chrám tohoto božstva stál kdysi před městem. Na mincích měl podobu jezdce, sedícího na koni a držícího na rameni válečnou sekeru. Na rozdíl od řeckého Apollona byl Tyrimnas nazýván Pythijským Apollonem. Byly zde pořádány hry po vzoru řeckých her pythijských. Zdá se, že Seleukos I. zde usadil Židy právě tak jako v jiných maloasijských městech. R. 190 př. Kr. se podrobilo Římanům. Stalo se kvetoucím obchodním městem s mnohými cechy, prádelníky, oděvníky, koželuhy, sedláři, kováři a hlavně barvíři látek, kteří vyráběli šarlatovou barvu z mořeny barvířské, hojně rostoucí v okolí. Zdá se, že Lydia, bydlící ve Filipách, patřila k jednomu z těchto cechů [Sk 16,14].

Dopis, adresovaný do T-y [Zj 1,11; 2,18–29], je těžko srozumitelný, protože je nám tak málo známo o tehdejších poměrech v městě. Jezábel, o které se mluví ve v. 20, byla snad nějaká židovská věštkyně [tradice mluví o nějaké Sambatu], jež podobně jako SZ Jezábel [1Kr 16,31; 21,25; 2Kr 9,22.30] sváděla k modlářství a nemravnosti. Možná však, že nejde vůbec o určitou osobu, nýbrž o symbolické jméno, označující falešné učení.