Heslo
Tisíc
Tisíc, hebr. 'elef, odvozené od kořene 'lp, jenž znamená vázati se, připojiti se, býti důvěrný, takže 'elef označuje původně pospolitost těch, kteří se důvěrně znají, kteří patří k sobě, tedy *čeleď, *rod [Joz 22,14]. V tom smyslu praví např. Gedeon, že jeho 'elef [Kral. rod] je chatrný [Sd 6,15]. I město může býti označeno ve svém celku jako 'elef [Kral. „tisíce“, Mi 5,2; sr. 1S 23,23] právě tak jako oddíl vojska pod jedním velitelem. Izraelské vojsko bylo rozděleno na „tisíce“, „stovky“ a „desítky“ [1S 8,12; 17,18; 22,7; 18,1], jimž veleli hejtmani, setníci a desátníci, rovněž lid izraelský při putování po poušti měl knížata „tisíců“ [Ex 18,21; Nu 10,4; Joz 22,21.30], čímž není myšlen určitý počet, nýbrž oddíl těch, kteří spolu úzce souviseli a měli téhož knížete. Hebr. 'elef označovalo tedy původně patrně pododdíl většího celku, mišpáchá [= čeleď, sr. Nu 1,2.4 s v. 16, dále 1S 10,19 s v. 21]. Později však 'elef dostalo význam číslovky 1000 anebo velkého zaokrouhleného počtu [např. Jb 9,3; 33,23; sr. Dt 32,30; 1S 18,7; Ž 91,7]. Tuto okolnost jest míti na paměti všude tam, kde se v Kral. textu vyskytuje tato číslovka.