Gedeon

Gedeon [= lamač, bořič], syn Joasa Abiezeritského v Ofra [poloha tohoto místa je neznáma] v pokolení Manasses [Sd 6,11]. Někdy je nazýván také Jerobál [Sd 6,32; 7,1] nebo Jeroboset [2S 11,21]. Byl nejproslulejším mezi všemi soudci izraelskými, vyznamenávaje se v bojích s loupeživými tlupami madiánskými, které po sedm let loupily krajiny izraelské. Vypravování o Gedeonovi je obsaženo v Sd 6,1-8,25. Obsah je tento:

Úvod [6,1-10]: Když po sedmiletém utrpení volali Izraelci k Hospodinu, aby je vysvobodil z ruky Madiánských, poslal jim Bůh proroka, aby vyložil příčinu tohoto utrpení [sloužení bohům cizím].

Povolání Gedeonovo [6,11-32]. Když bylo Gedeonovi jasné, že „anděl Hospodinův“ skutečně přináší povolání Boží, rozbořil Bálův oltář v Ofra [sr. Ex 34,13] a na jeho místě postavil oltář Hospodinův k všeobecnému rozhořčení spoluobčanů. [Jerobál = nechť Bál vede při; Jeroboset = nechť ohavnost vede při; boset místo Bál].

Gedeonovo vítězství [6,23; 8,4-21]: smlouva s Hospodinem, veřejně uzavřená, sjednotila lid izraelský k odboji proti madiánským. Z původních 32.000 bojovníků poslal domů na rozkaz nejprve 22.000 a pak ostatek, ponechav si pouze 300 mužů. S těmi způsobil Madiánským velkou porážku [7,5n]. Po bitvě pronásledoval krále madiánské Zebala a Salmuna, kteří na hoře Tábor zabili jeho bratry [Sd 8,4-21]. Pomstil se nad nimi stejně jako nad kananejskými městy Sochot a Famal na řece Jabok, která odepřela Gedeonovým bojovníkům potraviny. Někteří soudí, že toto vítězství bylo později slaveno jako památný den [Iz 9,4; 10,26; Ž 83,10-12], ale přímých důkazů pro tuto domněnku není.

Nabídnutí hodnosti královské Gedeonovi [8,22-28]. Pro tyto rekovné činy nabídla některá pokolení izraelská Gedeonovi dědičnou hodnost královskou. On však tento návrh nepřijal s poukazem na theokracii [„Hospodin panovati bude nad vámi“]. Přesto však si vyžádal něco z kořisti, postavil v Ofra *efod [Sd 8,24-27 sr. Lv 20,6], zařídil si dům s knížecí nádherou, mnohými služebníky a harémem [Sd 8,29-31]. Nádhera i efod uváděly Izraelce v modlářské pokušení, zvláště když po 40 let měli pokoj před cizími nájezdy. Po smrti G. chtělo se jeho 70 synů zmocniti panství svého otce, ale jejich polobratr *Abimelech ženiny Gedeonovy, je všecky povraždil až na jediného Jotama, který se skryl [Sd 9,5].

Tento poslední oddíl působí vykladačům mnoho těžkostí, aby jednak jasně vyložili theokratickou tendenci ve vypravování, jednak různé rozpory.