Archelaus

Archelaus, starší ze dvou synů *Herodesa Velikého se ženou Samaritánkou. Mladší byl Herodes Antipas. Oba nabyli vzdělání v Římě spolu se svými nevlastními bratry Filipem a Antipaterem. Po smrti Herodesově r. 4. př. Kr. měl podle poslední vůle nastoupit Archelaus jako král nad větší částí Herodesova království, kdežto jeho bratří Antipas a Filip se měli stát pouze tetrarchy [čtvrtáky] nad zbytkem území. Ježto Palestina byla v té době římským protektorátem, bylo nutno čekat na rozhodnutí římského císaře. Mezitím však došlo k nepokojům v Jerusalemě, jejichž potlačení si vyžádalo 3000 životů. Židé poslali stížnost do Říma, aby A. nebyl potvrzen. Císař vyhověl stížnosti jen tak dalece, že Archelaovi dal jen titul etnarchy [nikoli krále], jinak však potvrdil poslední vůli Herodesa Velikého. Snad se na tuto událost vztahuje podobenství Ježíšovo z L 19,12n. A. se stal pánem nad zemí judskou, Samařím, Idumeou a úzkým pobřežím. Vládl krutě. R. 6 po Kr. byl znovu obžalován Židy i Samaritány a po sesazení vypovězen do Vienny v Gallii. Jeho jmění propadlo ve prospěch císařova pokladu a jeho vladařství, Judstvo, se stalo přímou součástí římské říše. Bylo připojeno k římské provincii Sýrii, ale mělo vlastní, do velké míry samostatné místodržitele s titulem „prokurátor judský“, z nichž nejproslulejší je *Pontský Pilát. Při přejímání Judstva do vlastní bezprostřední správy provedli Římané velký soupis za účely daňovými, o němž čteme Sk 5,37 a snad i L 2,1 [srovn. Cyrenius].