Amrafel

Amrafel král sinearský, který se připojil k vítěznému tažení Chedorlaomerovu proti králům sodomskému a gomorskému [Gn 14]. Někteří badatelé ho ztotožňují – arci neprávem – s proslaveným králem babylonským, Hammurabim či Chammurabim, jehož zákon značně připomíná některá ustanovení zákona Mojžíšova. Tento král býval dříve datován do let 2123-2081 př. Kr., podle jiných 2067-2025, 1955-1913, 1870-1830, nejnověji však až 1791-1749. Jeho zákon [Codex Chammurabi] o 282 §§, napsaný na mohutném kamenném cylindru klínovým písmem, byl objeven r. 1901 při vykopávkách v bývalém hlavním městě Susa. Sem jej dovlekli patrně Elamité při některém vpádu do Babylonie. Pro zajímavost uvádíme vedle sebe několik řádek z Codexu Hammurabi a z Ex:

§196. Vyrazí-li někdo druhému oko, budiž i jemu oko vyraženo.

§200. Vyrazí-li někdo druhému zub, budiž i jemu zub vyražen.

Ex 21,24: Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, spáleninu za spáleninu, modřinu za modřinu.

Izraelští zákonodárci sotva použili přímo Codexu Hammurabiho. Spíš jde o společnou semitskou tradici, jež byla pěstována v celém Předním Orientu, zvláště v severovýchodní části Sinajského poloostrova v Kádes Barna, kde Izraelité strávili mnoho let za svého putování pouští.

Hammurabi z počátku vládl jen nad malým územím, konečně však se zmocnil celé Babylonie. Pečoval o zavodnění země stavbou průplavů, zlepšoval opevnění a stavěl chrámy.

Jiní badatelé [Boehl, Albright] kladou událost z Gn 14 oprávněněji mezi rok 1800-1250 př. Kr. Amrafel by pak byl jedním z králů asi 15. stol. př. Kr. [*Abraham]. I tato historisace však je sporná.