Amorejští

Amorejští [akk. Amurru = Západ, t. j. kraj západně od Eufratu. Středozemní moře bylo Akkadskými nazýváno Velkým mořem kraje Amurru], jedni z praobyvatelů zeměKananejské před příchodem Izraelitů. Kolem r. 2500 př. Kr. přišli odněkud ze severu pod tlakem indoevropských kmenů a usadili se jednak na západě v zemi Amurru [oblast syrskopalestinská], jednak na jihovýchodě v Akkadu [Bábelsko], kteréžto zemi dali kolem 2000 př. Kr. dynastii, z níž nejvíc vynikl zákonodárce Hammurabi [Ghammurabi]. Ve vědecké literatuře se tento nápor Semitů nazývá amurejskokenaanský [sr. Bič, Palestina I. str. 56n]. Jsou spory o to, zda Amorejští a Kananejští jsou totožní. „To jediné, co víme bezpečně, jest, že SZ vskutku užívá obou označení pro předizraelskou vrstvu obyvatelstva, a to zřejmě severní Jisráel hovořil o Amorrejcích, kdežto jižní [Júdá] o Kenaancích“ [Bič, str. 58]. Kolem r. 1400 př. Kr. bydleli ve střední Sýrii i v úrodných údolích mezi Libánem a Antilibánem kolem řeky Orontu. Pod tlakem kmenů aramejských a arabských octli se Amorejští v Palestině. Podle Gn 48,22, dobyl Jákob Sichem na Amorejských [sr. Gn 33,19]. Později byla pokládána za území Amorejské v užším smyslu krajina ohraničená na severu potokem Jabok, na západě Jordánem, na jihu potokem Arnon, na východě pouští [Sd 11,21 – Sd 11,22]. Izrael připravoval Amorejským porážku za porážkou: Nu 21,21 – Nu 21,26; 33-35; Joz 10; 24,8-11; [porážka pěti králů amorejských]. Stejný osud potkal amorejské krále na severu [Joz 11]. V době Samuelově byl „pokoj mezi Izraelem a Amorejskými“ [1S 7,14]. Za Šalomouna byli Amorejští nevolníky Izraelovými [1Kr 9,20 – 1Kr 9,21;2Pa 8,7]. Na egyptských obrázcích jsou Amorejští malováni světlovlasí s modrýma očima, krásných tváří, dlouhých vlasů, svázaných stuhou, vousatí, vysokých postav. Vzhledem k jejich plavovlasosti se pochybovalo o jejich semitském původu. Nehistorické jest pozadí vzpomínky na obrovitou postavu Amorejských z Dt 3,11, kde se líčí lože krále Oga, jež mělo „devět loktů zdéli a čtyř loktů zšíři“. Toto lože se dlouho ukazovalo v Rabba, později hlavním městě synů Ammon. Dt 20,17 – Dt 20,18 nařizuje vyhubení Amorejských. Jejich modloslužba byla hrubě pohanská. Obětovali svým bohům novorozeňata i dospělejší děti.