Heslo
Najmouti, najímati, nájemník
Najmouti, najímati, nájemník. Ten, kdo pracoval za dohodnutou *mzdu bibli nazýván nájemník [= námezdník], takže najmouti, najímati = zjednati za mzdu. Lía si za *jablečka zjednala Jákoba, aby jí způsobil otěhotnění [Gn 30,16]. „Nájemníků“ bylo užíváno k polním pracím [Mal 3,5], v hospodářství [L 15,17.19], k pastýřství [J 10,12n], k vojenským službám [Iz 16,14; Jr 46,21], k velkým stavbám [1Kr 5,27n; 2Pa 24,12]. Poněvadž šlo hlavně o cizince, bylo ustanoveno, že nájemník se nesmí zúčastnit náboženských slavností [Ex 12,45; Lv 22,10]; toto ustanovení ovšem neplatilo pro nájemníky ze zchudlých Izraelců [Lv 25,39n.55]. Smluvená mzda musela být vyplácena každodenně [Lv 19,13 sr. Jr 22,13; Mal 3,5]. Naříká-li Jb 7,1n [sr. 14,6], že „dnové jeho jsou jako dnové nájemníka“, chce říci, že jeho život byl vyměřen jednak na určitý čas k určité práci, jednak k práci těžké, po jejímž skončení člověk touží [Jb 14,6]. „Břitvou najatou“ [Iz 7,20] je míněn král assyrský, kterého si Bůh zjednal k vykonání soudů nad Judou [sr. 2Kr 16,7n]. J 10,12 rozlišuje placeného pastýře [nájemníka], jemuž na ovcích nezáleží – jen když má zaplaceno [sr. Jr 23,1-4], od dobrého pastýře, majitele ovcí, jenž dovede za ovce nasadit i svůj život.