Najíti, nalézati, nalézti

Najíti, nalézati, nalézti. Tato slovesa mají v bibli obvyklý i přenesený smysl. Na př. nalézti po delším hledání [1S 10,21; L 24,3. 23n; Zj 9,6]; najíti náhodou, na něco naraziti, zastihnouti koho [Gn 4,14n; 18,28n; 1S 10,2; 2Kr 14,14; Mt 12,44; L 9,36; 24,2] získati si [Gn 18,3; Ex 33,13; Nu 11,11; Sd 6,17 sr. Př 21,21; Jr 6,16; L 1,30]. V přeneseném smyslu shledati, objeviti na základě zkoušky, úvahy, pochopení [Dn 1,20; 6,5.22; Iz 53,9 sr. Gn 44,16; Neh 9,8; Ř 7,21; Ga 2,17; F 2,7], zvláště o nalezení Boha [Př 8,17; Iz 55,6; 65,1; Jr 29,13n; Sk 17,27], moudrosti [Jb 28,12; 32,13; Př 14,6] a j. V NZ mají tato slovesa převážně smysl překvapujícího objevu ve skrytém vztahu ke království Božímu [Mt 1,18; Sk 5,10; 8,40], na př. tam, kde jde o div [Mt 17,27; Mk 7,30; L 8,35; J 21,6; Sk 5,22n], o víru [Mt 8,10; L 18,8], o nadpřirozené dary [Mt 7,7n sr. L 11,9-13; Mt 7,14; 10,39; 11,29; J 10,9; Sk 7,46; 2K 5,3; 2Tm 1,18; Žd 4,16; 9,12], o dar království Božího [Mt 13,44.46], o setkání s Ježíšem [Mk 1,37; L 2,12; J 1,42.46; 6,25; 7,34]. Spása je vůbec popisována jako nalezení od Boha nebo Ježíše Krista [Mt 18,13; 20,6; 22,9n; 24,46; L 15,5n.8n.24.32]. Záleží na tom, aby Bůh při svých dítkách nalezl ovoce [L 13,6n; 17,18; Sk 5,39; 1K 15,15; 1Pt 1,7; Zj 3,2; 5,4; 14,5]. Vážnost soudu je vyjadřována výrazem nalézti nebo nenalézti [Mt 24,46; 2Pt 3,14; Zj 12,8; 16,20; 18,14.21n.24; 20,15].