Azariáš

Azariáš [= Hospodin pomohl].

1. Král judský [od r. 780 spolu s otcem; po násilné smrti svého otce Amaziáše sám 769-737 př. Kr.], zvaný v Písmě také Uziáš. Vymaniv se ze závislosti na králi izraelském, opevnil znovu Jerusalem [2Pa 26,9.15] i jiná města [Oz 8,14], přeorganisoval armádu, vybaviv ji novými zbraněmi, a zvelebil rolnictví. Vojevůdcem vojska byl Chananiáš. Po vnitřním utvrzení své vlády podnikl s dobrým výsledkem válku proti nepřátelům svého otce, Idumejským, kteří se před 80 lety v době Joramově vzbouřili a od říše judské odpadli. Dobyl Elat, přístavního města zálivu Akaba [2Kr 14,22, *AzionGaber], porazil kmeny arabské a maonitské. Na západě vedl s úspěchem válku s Filištínskými a přinutil je k pokojnému sousedství [2Pa 26,1-16], pobořil hradby města Gád, Jabne a Azotu a založil opevnění na pomezí proti Filištínským. „Hledal s pilností Boha ve dnech Zachariáše“, ale nedovedl odstraniti různé ty „výsosti“, na nichž lid obětoval modlám. Své království povznesl k veliké slávě. Ale nakonec zpyšněl, osobuje si práva velekněžská, která mu nenáležela, a nedůtklivě snášel výtky, které mu proto činil kněz Azariáš a jiní: roznemohl se pak malomocenstvím, které ho vyloučilo ze společenství lidu Hospodinova. Vládní věci za něho vyřizoval jeho syn Jotám [2Pa 26,21]. Kraloval 52 let. Zemřel ve stáří 76 let [2Kr 15,1-7]. Za jeho panování došlo k velkému zemětřesení, o němž se zmiňuje prorok Amos [1,1] i Zachariáš [14,5]. Za jeho vlády začali působit proroci Amos [1,1], Ozeáš [1,1] a Izaiáš [1,1;6,1].

2. Syn velekněze Sádocha, jeden z knížat Šalomounových [1Kr 4,2].

3. Syn Nátanův, synovec Šalomounův, představený 12 Šalomounových berních úředníků [2S 5,14; 1Kr 4,5].

4. Judovec, syn Etanův z čeledi Záre [1Pa 2,8].

5. Syn Jehu z čeledi Ezronovy, vnuk Obedův, jenž snad byl jedním z těch, kteří se zasloužili o svržení *Atálie [1Pa 2,38-39; 2Pa 23,1].

6. Vnuk Sádochův, syn Achimaasův, kněz [1Pa 6,9].

7. Syn Jochananův, nejvyšší kněz [1Pa 6,10], pravděpodobně totožný s tím, jenž spolu s jinými kněžími vytýkali Uziášovi, že se dopustil svatokrádeže, když obětoval kadidlo v chrámě, což příslušelo jen kněžím [2Pa 26,17-20]. Možná, že jde o tutéž osobu, o níž je zmínka v 2Pa 31,10.13 z doby krále Ezechiáše.

8. Syn Helkiášův, otec Saraiášův, velekněz [1Pa 6,13-14].

9. Levita z čeledi Kahatovy, praotec proroka Samuele a zpěváka Hemana [1Pa 6,36; 15,17; 2Pa 29,12].

10. Syn Helkiášův, který byl jedním ze správců domu Božího po návratu z Babylona [1Pa 9,11].

11. Syn Odedův, prorok, který podnítil judského krále Azu k náboženské očistě země [2Pa 15,1n].

12. Dva synové judského krále Jozafata, snad ze dvou různých matek [2Pa 21,2]. V hebr. jsou obě jména různě hláskována.

13. Král izraelský [ne Uziáš], ale pravděpodobně tu jde o omyl opisovače, protože v dalším verši se mluví o Ochoziášovi [2Pa 22,6-7; sr. 2Kr 8,29].

14. Syn Jerochamův, jeden z těch, kteří se zasloužili o svržení Atalie [2Pa 23,1].

15. Syn Jochananův, přední z pokolení Efraimova, jeden z těch, kteří na zákrok proroka Odeda přemluvili vojsko Pekachovo, aby propustilo zajaté Judské, přivedené do Samaří [2Pa 28,12].

16. Otec levity Joele, jenž pomáhal vyčistiti chrám za Ezechiáše [2Pa 29,12].

17. Levita z čeledi Merari, jenž pomáhal při vyčištění chrámu za Ezechiáše [2Pa 29,12].

18. Syn Hosaiášův, odpůrce Jeremiášův [Jr 43,2].

19. Jeden z druhů Danielových, jenž dostal babylonské jméno *Abdenágo [Dn 1,7].

20. Jeden z judských knížat, kteří se zúčastnili posvěcení znovuvystavěné zdi jerusalemské [Neh 12,33].

21. Syn Maaseiášův, který opravil zdi jerusalemské poblíž svého domu [Neh 3,23-24].

22. Jeden z vykladačů zákona, snad levita, v době Ezdrášově [Neh 8,7].

23. Jeden z kněží, kteří zpečetili přísahu, že se oddělí od cizinců a budou zachovávat zákon Boží [Neh 10,2].