Heslo
Aramejci
Aramejci, semitský lid, jehož jméno bývá odvozováno od pátého syna Semova [Gn 10,22; 1Pa 1,17] Arama. Do dějin vstupují Aramejci v polovině 2. tisíciletí př. Kr. Původní jejich vlastí byl snad poloostrov Arabský, odkud postupně zaplavovali západní břehy Eufratu. Vytvořili později několik státních celků nedlouhého trvání se středisky Aram-Damašek, Aram-Soba, Aram-Naharaim a j. Aramejština se jako řeč ujala i mezi Izraelci, kteří se vrátili z babylonského zajetí. Některé kratší části Písma sv. jsou psány tímto jazykem [Dn 2,4 b-7,28; Ezd 4,7-6,18; 7,12-26; a několik slov v Gn 31,47 a Jr 10,11]. Volný překlad SZ z hebrejštiny do lidové mluvy aramejské se nazývá targum. V době Ježíšově hovořilo se v Palestině obecně aramejštinou, která ustoupila arabštině v 7. stol. po Kr. a časem vůbec zanikla.