Alexandrijských (škola)

Alexandrijských (škola). Toto slovo ve Sk 6,9 označuje synagogu alexandrijských Židů v Jerusalemě, ve které se shromažďovali snad společně s „libertiny“, t. j. židovskými propuštěnci, a s Židy z Kyrenaiky. – Je tu vhodná příležitost povědět něco o zvláštní povaze Židovstva v Alexandrii: Tamní Židé se proslavili snahou smířiti SZ s řeckou, zvl. platónskou a stoickou filosofií. Tyto snahy dosáhly svého vrcholu ve Filonovi, současníku Ježíšově. Řečtí filosofové [Pythagoras, Platon] byli prohlášeni za napodobitele Mojžíšovy; mravní snahy Řeků měly prý původ ve SZ. K důkazu bylo ovšem potřebí užíti t. zv. alegorického [jinotajného] výkladu SZ. Podle Filona má SZ „vedle obyčejného smyslu také ještě smysl duchovní ve všech podrobnostech. Biblické osobnosti na př. jsou ne jen historickými zjevy, nýbrž zosobněnými pojmy, pomysly, ideami, typy vlastností, ctností, povinností. Příklady: stvoření světa v šesti dnech neznamená jen postup a trvání božské tvůrčí činnosti, nýbrž naznačuje pro zasvěcence, že jako 6 = 2 x 3, tak svět má dvě sféry, ducha a tělo, a tři rozměry, dimense. Vyvedení z Egypta je symbolem útěku ze světa smyslovosti a smyslnosti do blízkosti Boží. Egypt je země nízké smyslnosti, což je patrno z fakta, že nebývá zavlažována deštěm s nebe, nýbrž vodou z Nilu“ [Žilka, Dějiny novozákonní doby]. Ap. Pavel velmi dobře znal učení a způsob výkladu této školy [Ga 4,24-31], ač nikde nečteme, že by byl kdy Alexandrii navštívil. Z křesťanských bohoslovců užíval alegorického výkladu nejvíce Origenes, aby dokázal, že křesťanství naplnilo touhy a sny řecké filosofie. Škola antiochijská se na rozdíl od školy alexandrijské držela doslovného znění biblického textu.