Porušen, porušení, porušený

Porušen, porušení, porušený, porušiti [se], porušovati. Ve SZ jde většinou o sloveso šáchát a jeho odvozeniny, jež označují fysický zánik a rozklad [Ž 16,10; Sk 2,27.31; 13,35.37; sr. Jr 13,7, kde je užito téhož hebr. výrazu] nebo hrob [Jb 33,22.24; jámu Jb 33,28] nebo podsvětí [Jon 2,7]. Dn 10,8 doznává, že jeho krása byla zničena hrůzou nad viděním. Viděti porušení = zemříti [Ž 16,10; 49,10]. U Dn 3,25 jde o aram. chᵃbál = poškození, zranění. Ve většině případů jde však o označení mravní i náboženské zkaženosti a zrůdnosti [Gn 6,11 n; Ex 32,7; Dt 31,29; 2Pa 27,2; Ž 14,1; Ez 20,44; Oz 9,9; Sof 3,7]. Podobně je tomu v NZ, kde jde o řecké výrazy fthora, diafthora [= zánik, záhuba], diaftheirein [= zkaziti], kataftheirein [= pokaziti]. Na fysický zánik myslí Sk 13,34.36n v navázání na Ž 16,10; 49,10; jde o opak věčného života [Ga 6,8]. Ř 8,21 předvídá, že s konečným vykoupením člověka se dostaví také vykoupení všeho stvoření z otroctví zániku, do něhož upadlo pádem člověka. Na mravní zhoubu myslí Pavel, když v 1K 15,33 citátem z Menandrovy komedie „Thais“ [4. stol. př. Kr.] varuje čtenáře před obecenstvím s popěrači vzkříšení [Žilka: „Špatná společnost kazí dobrý mrav“]. V 1Tm 6,5 a 2Tm 3,8 jde o bludaře, kteří svou nepovolností zdravým slovům Pána Jezukrista, svou nadutostí, rozumářstvím a hádkami o slova docházejí až k zmatenosti mysli a domnívají se, že zbožnost je dobrým obchodem, pramenem hmotného zisku. O bludařích mluví také 2Pt 2,12.19. Přirovnává je k nerozumným zvířatům, určeným svou přirozeností k tomu, aby byla chytána a zabíjena. „Ve vlastní záhubě také sami se zahubí“ [Žilka], protože jsou otroky zkázy. Zato věřící křesťané, jimž byla dána vzácná a nesmírná zaslíbení, aby se stali účastníky božské přirozenosti, uniknou ve světě zhoubné žádostivosti [2Pt 1,4; sr. 2K 3,18]. Nevěstka [Babylon], o níž mluví Zj 19,2, nakazila a hubila zemi svým smilným životem, ale byla už Bohem odsouzena.